Vědci: Víme, co se skrývá uvnitř Měsíce. Skoro nikdo to neuhádne

Měsíc na obloze je jednou z nejzajímavějších součástí vesmíru. I přesto, že o něm do dnešního dne vědci zjistili mnoho informací, stále je opředen nejednou záhadou. Jednu z nich vám na následujících řádcích možná odhalíme. 

Ještě než se podíváme na výzkum, který možná odhalil jednu z největších záhad Měsíce, seznámíme vás s fakty, která jsou známá již desítky let. Na Měsíci se v roce 1969 poprvé prošel kosmonaut Neil Armstrong. Od té doby se toho událo opravdu hodně.

V minulosti již bylo zjištěno, že se na Měsíci střídají extrémní teploty. Zatímco během dne může být opravdové horko až okolo 130 °C, o pár hodin později to může být až – 170 °C. Takové extrémní teploty jsou způsobeny dlouhými lunárními dny i večery, ale také absencí atmosféry či přímým slunečním zářením. 

Z dálky na Měsíci nejen při úplňku můžeme vidět takzvané moře. Jedná se o mapy různých odstínů Měsíce. Povrch tohoto vesmírného tělesa není hladký. Nachází se zde množství různě velkých kráterů. Ty vznikly poté, co do Měsíce narazily meteority. 

Jádro měsíce je tvořeno látkou hustou jako železo 

Měsíc je neodmyslitelnou součástí Sluneční soustavy. Kvůli tomu je důležité pochopit, z čeho se toto těleso vlastně skládá. Výzkumníci v roce 2023 přišli s poměrně nečekaným verdiktem. Tehdy si jim pravděpodobně povedlo odhalit, z jakého materiálu je vnitřní část Měsice. Vnitřní jádro by, dle informací poskytnutých vědci, mělo být tvořeno koulí s hustotou, která se podobá železu. To by mělo být v pevném, nikoliv roztaveném stavu, jak dříve mnozí tvrdili. 

Výzkum, v jehož čele se objevil astronaut Arthur Briaud potvrdil, že existuje vnitřní jádro. Díky tomu byl potvrzen vesmírný scénář, který je spojen s obdobím prvních miliard let Sluneční soustavy. Vědci ke zkoumání využili mnoho shromážděných dat. Nezanevřeli ani na informace z operace Apollo. Aby došli k výsledku, který bude skutečně stát zato, dlouhou dobu se věnovali i modelování různých typů jader. 

Právě modelace jim dopomohla dojít ke konečnému výsledku. Dokázali tak připodobnit složení Měsíce k již dříve získaným údajům. Díky pokusům bylo zjištěno, že je uvnitř Měsíce hustší materiál, který klesá k jádru. Další, tentokrát méně hustý materiál, ale stoupá vzhůru. Na základě výzkumu bylo také zjištěno, že se jádro Měsíce významně podobá i jádru Země. Obě tato vesmírná tělesa mají tekutou vrstvu i pevné vnitřní jádro. 

Dnes si již docela dobře dovedeme představit, jak vnitřek Měsíce vypadá

V současné době lze vnitřek Měsíce rozdělit do několika skupin: 

1. Vnější vrstvou z největší části tvořenou horninami je kůra. Její tloušťka by měla být přibližně 50 km. 
2. Pod kůrou se nachází takzvaný měsíční plášť. I ten je tvořen minerály a horninami. 
3. Další částí je jádro. To rozdělujeme na vnější a vnitřní. Zatímco to vnější je pravděpodobně tekuté jen z části, vnitřní jádro, jak bylo před rokem zjištěno, má s největší pravděpodobností hustotu podobnou železu 

Výsledky, kterým by se dalo 100 % věřit? Ty samozřejmě žádný z vědců do dnešního dne neobjevil. Vše jde ale dobrým směrem. Každá z dalších studií se hne kupředu a čím dál více podporuje původní verzi. Ta pochází z velmi známé operace v minulém století. Již v letech 1969 – 1972 byla provedena operace Apollo, kdy došlo k seismickému měření. To přineslo důležité výsledky, které vědci potvrzují dalšími a dalšími výzkumy. 

S těmito informacemi přišel tým vědců již v roce 2011. Důkaz, který již je možné brát dostatečně v potaz, byl ale objeven až v roce 2023. To, jaká je skutečná pravda, se tak možná dozvíme již brzy. Nezapomínejme totiž, že je člověk životu na Měsíci nebo alespoň pravidelnému cestování na něj, skutečně blízko. 

Zdroje: ScienceAlert, BBC, CLRN