Vědci odhadli příchod nové pandemie. Může ohrozit 25 milionů lidí
Vědci bijí na poplach, protože na obzoru je nová pandemie, která může zasáhnout miliony lidí. Znepokojivé signály přicházejí ze všech koutů světa a odborníci varují, že další globální krize může být blíž, než si myslíme. Dokážeme tentokrát čelit neviditelnému nepříteli lépe nebo nás znovu zaskočí?
Epidemiologové začínají znepokojeně sledovat rostoucí riziko nové virové hrozby, která by mohla způsobit rozsáhlou pandemii. Stále častěji se objevují studie, které upozorňují na to, jak klimatické změny a čím dál větší propojení světa mohou zvýšit šance na globální epidemii.
Výzkum a nové odhady rizika
Vědci varují před reálnou hrozbou nové pandemie, které dávají až 23% šanci vzniku v příštích letech. Podle jejich odhadu by mohla zasáhnout až 25 milionů lidí. Alarmující budoucnost vychází z analýzy rostoucího propojení lidí napříč světem, divokých zvířat a klimatických změn, které poskytují ideální podmínky pro vznik nových nebezpečných patogenů. Odborníci zdůrazňují, že bez adekvátní připravenosti by mohla mít taková pandemie dalekosáhlé a katastrofální důsledky.
Hrozba změn klimatu pro vznik nových nemocí
Změny klimatu představují vážnou hrozbu nejen pro naši planetu, ale i pro zdraví celé populace. S rostoucími teplotami a častějšími extrémními jevy, jako jsou záplavy nebo hurikány, se vytvářejí ideální podmínky pro šíření infekčních nemocí. Komáři, kteří přenášejí nemoci, jako jsou například horečka dengue nebo malárie, se díky oteplování stěhují do nových oblastí, kde by dříve nepřežili. Právě to znamená, že i místa, která byla dosud od těchto nemocí ušetřena, mohou brzy čelit novým hrozbám.
Největší rizika nových pandemických hrozeb
Podle odborníků je největší hrozbou pro vznik nové pandemie přenosný virový patogen, který by se mohl šířit vzduchem. Takový virus by měl schopnost rychle a masově zasáhnout populaci, což by znamenalo obrovskou hrozbu. K dalším rizikovým faktorům patří asymptomatický přenos, což znamená, že lidé mohou nákazu šířit mezi sebou, aniž by o tom věděli. Tento „tichý“ přenos by mohl zkomplikovat snahy o kontrolu a rychlé zastavení šíření nákazy.
Výzvy do budoucna? Globalizace, veřejné zdraví a financování
Odborníci varují, že naše připravenost na pandemie má stále své mezery. Až 41 % z dotázaných označuje za největší slabinu nedostatek efektivních programů pro sledování nových virů, což může ztížit včasné odhalení hrozeb. Další velkou výzvou je nedostatečná osvěta o zdraví, a to především v chudších oblastech světa. Bez těchto základních nástrojů je těžké reagovat na vznikající ohniska nemocí dříve, než se rozšíří. Naštěstí existuje řešení: bohaté země by měly investovat více do globálních zdravotních programů, které pomáhají i chudším státům. A to nejen z lidské solidarity, ale i kvůli vlastní bezpečnosti – omezení šíření infekcí v zemích třetího světa totiž logicky a přirozeně ochrání i nás.
Doporučení odborníků pro lepší připravenost
Kdo je připraven, není překvapen – a tím se řídí všechny země světa. Ačkoli jsme ještě nedávno čelili pandemii s rozdílným přístupem, dnes jsme mnohem lépe připraveni na možné hrozby. Vědci i odborníci si vyměňují informace a státy spolupracují prostřednictvím silnějších mezinárodních vazeb. Nemocnice si již vyzkoušely, jaké to je reagovat v krizové situaci, máme připravené zásoby ochranných pomůcek a léků, které nám pomohou v krizových okamžicích. Přesto je stále nezbytné, aby bohatší státy nezůstávaly v pozadí a pomáhaly chudším, investovaly do zdravotních systémů a společně posílily světovou osvětu o zdraví. Jen tak můžeme nakonec čelit hrozbám, které visí ve vzduchu.
Zdroj: www.downtoearth.org, www.dagsavisen.no, who.int