Tragická kondice českých železnic je důsledkem nedostatečné údržby a modernizace

Kdo u nás jezdí vlakem pravidelně, ví, že je to vždycky trochu sázka do loterie. Jeden den dorazíte na minutu přesně, další den stojíte někde uprostřed tratě a sledujete, jak se z hodiny cesty stává tříhodinové čekání. A není to smůla nebo náhoda – spíš vizitka toho, v jakém stavu česká železnice je.

Co jsme zdědili a neudrželi

Na papíře to nevypadá zle: máme hustou síť, jednu z nejhustších v Evropě. Jenže roky se do ní pořádně neinvestovalo. Koleje, mosty i nádraží připomínají doby, kdy vlak býval hlavní dopravou. Svět se ale posunul. Rakousko, Německo nebo i Polsko mezitím modernizovaly tratě, přidaly vysokorychlostní úseky a špičkové zabezpečovací systémy. My? My spíš látáme to, co se už hroutí.

Nehody posledních let ukazují, že železnice není jen otázka komfortu, ale i bezpečí. Chybí moderní technologie jako ETCS, které by dokázaly automaticky zastavit vlak a zabránit tragédiím. U nás se o nich mluví dlouho, ale zavádění drhne – finance, administrativa, nekonečné přípravy. Mezitím riskují lidé životy.

Cestující v roli trpělivého pasažéra

Srovnání s okolními státy je skoro bolestivé. Tam moderní soupravy, rychlost a pohodlí. U nás často staré vagony, pomalé regionální spoje a zpoždění, která si už málokdo zapisuje. Místo aby vlak byl jasnou volbou, spousta lidí bere železnici spíš jako nutnost – protože auto nebo autobus nejsou vždycky těmi lepšími variantami.

Říká se, že peníze hýbou světem, a železnice to jen potvrzuje. Investice do údržby a modernizace byly roky podceňované. Prioritu měly silnice, dálnice, jiné projekty. Výsledkem je, že vlaky zůstávají pozadu, i když by mohly být páteří ekologické dopravy a ulevit přetíženým silnicím.

Železniční skanzen v srdci Evropy

Odborníci občas říkají naplno: česká železnice je skanzen. A není to jen nadsázka. V zemi, kde by poloha i tradice hrály pro nás, se vlaky často plouží rychlostmi, které připomínají začátky minulého století. Když jinde staví nové koridory, my zůstáváme stát na místě.

Abychom ale nekreslili jen černý obraz – v poslední době se rozjíždějí projekty na modernizaci hlavních tratí, připravují se vysokorychlostní spojení a přichází i investice do zabezpečení. Otázkou je, jestli se podaří dotáhnout je do konce, nebo se zasekají v papírech a rozpočtech.

Kam to celé směřuje

Česká železnice dnes stojí na křižovatce. Minulost ji stále tíží, ale budoucnost má v rukou. Pokud se podaří udržet tempo investic, může se proměnit v moderní systém. Ale nebude to zadarmo ani hned. Cesta bude dlouhá a drahá – ale pokud se nevydáme, riskujeme, že na kolejích zůstaneme uvízlí ještě další generaci.

Zdroj: cs.wikipedia.org, idnes.cz, seznam.zpravy.cz