Toto se děje ve vašem těle 60 minut po vypití Coca-Coly. Už nikdy si ji nekoupíte

Přidat na Seznam.cz

Když je teplý letní den, člověk obvykle dostane chuť na vychlazenou a orosenou sklenici Coca-Coly. V rámci udržení štíhlé linie často sáhneme raději po její dietní verzi. Máme poté lepší pocit, že jsme až tolik nehřešili, protože v ní přece není „tolik škodlivý“ cukr.

Pravidelné pití Coca-Coly není zdravé. Už nějakou dobu je známa informace, že tento nápoj způsobuje obezitu, cukrovku druhého typu a přispívá ke vzniku zubních kazů. Přesto je tento slazený nápoj velmi oblíbený po celém světě a v téměř každé (nejen) české rodině kolu najdete běžně v lednici.

Historie Coca-Coly sahá do roku 1886

Poprvé byla Coca-Cola uvedena na trh v roce 1886 a podle wikipedie.org ji vyrábí společnost Coca-Cola Company. Tento nápoj neobsahuje žádný alkohol a je sycen oxidem uhličitým. Jedná se o hnědý nápoj sladké chuti.

Nejdřív byl tento nápoj v roce 1886 prodáván za pět centů v lékárně. Avšak už na konci 90. let 19. století se Coca-Cola stala jedním z nejoblíbenějších nápojů a její prodej vzrostl více než čtyřicet krát. To se stalo díky reklamní kampani. Coca-Cola se poté začala prodávat po celých Spojených státech i Kanadě.

Složení Coca-Coly stále mnoho lidí nezná

Na svém počátku byl tento nápoj podle wikipedie.org tvořen dvěma hlavními složkami.

“Výtažky koky s obsahem kokainu a kofeinu. Obsahoval však také víno”.

Později ubylo z receptury víno, aby mohla být Coca-Cola opravdu prohlášena za nealkoholickou. V roce 1888 byla obyčejná voda nahrazena sodovkou. V letech 1903-1904 byl kvůli tlaku veřejnosti kokain vyřazen z její receptury a zvýšil se namísto toho obsah kofeinu.

To znamená, že dokud nebyl oficiálně zakázán kokain v USA, byl přidáván do Coca-Coly. Kokain je však velmi návykové látka, tudíž si svým způsobem firma získávala stálé zákazníky. Ale pro zachování chutě Coca-Coly je do ní stále přidáván výtažek z koky.

Odhaduje se, že firma Coca-Cola Company spotřebuje k výrobě své limonády ročně asi 175 tun koky.

Přátele grilují.
Také si dáte rádi Coca Colu kdykoliv Zdroj Shutterstock

Coca-Cola Zero

V roce 2005 byla na trh uvedena Coca-Cola Zero, která by neměla obsahovat žádný cukr. Coca-Cola Zero se od prvního uvedení na trh stala upřednostňovaným nápojem téměř u 30 % konzumentů nápoje Coca-Cola.

„Uvedením novinky Coca-Cola Zero pokračujeme v krocích spojených se snižováním množství cukru v našich výrobcích. Nápoje s žádným nebo sníženým obsahem cukru v současné době tvoří přibližně 45 % portfolia naší společnosti,“ 

komentuje Kateřina Třísková, Brand manažerka značky Coca-Cola ve společnosti The Coca-Cola Company ČR/SK.

Pokud tedy Coca-Cola Zero neobsahuje žádný cukr, neměla by způsobovat obezitu a ostatní nemoci s ní spojené.

Vliv Coca-Coly Zero na náš organismus

Podle webu getsurrey.co.uk nám minimální konzumace Coca-Coly ublížit nemůže. Ale při jejím pravidelném a nadměrném pití (podle provedených studií) můžeme přibírat na váze a v některých případech trpět dokonce i depresí. Jak je to možné?

S jistou teorií přišel lékárník Niraj Nark, kdy zpracoval infografiku o tom, co se děje v našem těle po vypití právě Coca-Coly Zero. Tu založil na datech spisovatele Wada Mereditha zaměřujícího se na zdraví.

Dailyrecord.co.uk uvádí, že dietní kola ovlivňuje člověka už během první hodiny po vypití a říká, že zubní sklovina je napadena během pouhých deseti minut.

Coca-Cola Zero
Je Coca Cola Zero opravdu zdravější variantou Zdroj Shutterstock

Co se tedy děje v našem těle po vypití jedné plechovky?

  • Prvních 10 minut: Do těla se dostává 10 lžiček cukru, které obsahuje jedna plechovka (100 % doporučené denní dávky). Normální reakce organismu by byla vše vyvrátit, čemuž však zabraňuje kyselina fosforečná, která snižuje sladkou chuť.
  • 20 minut: Hladina cukru v krvi dosahuje vrcholu, tělo na to reaguje vyplavením nadbytku hormonu inzulínu. Játra začínají cukr přeměňovat na tuk.
  • 40 minut: Kofein je absorbován, zorničky se rozšiřují, krevní tlak stoupá, tělo (zejména pak játra) odpovídá dalším uvolňováním cukru do tělního oběhu.
  • 45 minut: Lidský organismus zvyšuje produkci dopaminu, který stimuluje nervové receptory v mozku – nazývané také jako centra slasti. Autor studie tvrdí, že srovnatelné pocity zažívá člověk závislý na heroinu bezprostředně potom, co si aplikuje dávku.
  • Po 60-ti minutách: Kyselina fosforečná se váže na vápník, hořčík a zinek ve spodní části střev, čímž se zásadně podporuje funkce metabolismu. To je umocněno vysokými dávkami cukru a umělých sladidel, které zvyšují vylučování vápníku.

Toto vše vysvětlil Niraj Naik na svém webu therenegadepharmacist.com, kdy tyto informace získal z nejrůznějších výzkumů. Této jeho teorie se okamžitě ujala mnohá světová média a servery. Je jasné, že pití všech slazených nápojů je velmi škodlivé pro naše zdraví a podle studie v časopise Circulation pití sladkých nápojů vede celosvětově k 184 tisícům úmrtí za rok.

„Tyto nápoje mohou být rizikovou součástí životního stylu, zvyšují pravděpodobnost vzniku obezity, diabetu a dalších zdravotních problémů. Žádné zdravotní benefity nepřinášejí, uzavírá Václava Kunová, garantka iniciativy Vím, co jím a piju.

Zdroje: getsurrey.co.uk, dailyrecord.co.uk, elle.cz, wikipedia.org, novinky.cz, eatingwell.com, pubmed.ncbi.gov, nytimes.com