Taxikář jako zpovědník: Někteří lidé se snáze svěřují těm, o kterých vědí, že je už nikdy nepotkají

V taxíku se odehrává víc než jen cesta z bodu A do bodu B. Ten krátký úsek mezi nástupem a cílovou adresou bývá pro mnoho lidí chvílí, kdy si mohou bez zábran odložit nejen kabát, ale i svoje myšlenky. Řidič je cizí člověk, u kterého je téměř jisté, že ho už nikdy neuvidí. To z něj v očích cestujícího dělá dokonalého posluchače – neutrálního, neznámého a bez zájmu na tom, co se bude dít dál.

Historky, které byste doma neřekli

Řidiči popisují, že slyšeli úplně všechno. Veselé příběhy z rozluček se svobodou, dojemná vyprávění o narození dítěte, ale i slzy při cestě do nemocnice, kde se někdo chystal rozloučit se s blízkým. Jeden den pasažér sdílí radost, druhý den zase jiný cestující vypráví o čerstvém rozchodu. A někdy se rozhovor stočí k tématům, která by si člověk ani netroufl otevřít s vlastní rodinou. Z pohledu cestujícího je to ideální zpovědnice – bezpečný prostor, který skončí přesně v momentě, kdy se otevřou dveře a taxametr se zastaví.

Od zpovědnice k televizní show

Možná právě proto se tahle zvláštní forma důvěry stala inspirací pro televizní a internetové pořady. Od legendárního Taxicab Confessions na HBO až po soutěžní formáty typu Cash Cab, všichni využívají stejného principu: kamera v autě, řidič jako průvodce a lidé, kteří jsou v pohybu a přitom dost daleko od běžného světa, aby se mohli uvolnit. Často vznikají situace, které by se v klasickém studiu nikdy nestaly – nečekané reakce, spontánní smích, někdy i slzy.

Prostor, kde slova zní jinak

V taxíku má rozhovor jinou dynamiku. Není kam utéct, ale zároveň to není klaustrofobní. Čas je omezený, takže lidé jdou rychle k věci. Zatímco venku míhají světla a semafory, uvnitř se odehrávají malé lidské příběhy. Možná právě ta pomíjivost dává lidem odvahu mluvit otevřeněji než jinde – vědí, že jejich slova zůstanou uvězněná mezi čtyřmi dveřmi auta a v paměti někoho, kdo se po odjezdu stane jen další anonymní tváří v dopravě.

Krátké cesty, dlouhé příběhy

Ať už je to syrová zpověď, bláznivá historka nebo tiché mlčení, taxikář se stává svědkem momentů, které se neplánují. V tomhle prostoru, kde se reálný život na chvíli potkává s cizími osudy, se rodí příběhy, které stojí za vyprávění – ať už na zadním sedadle vozu, nebo na obrazovce.

Zdroj: medium.seznam.cz, in.lifestyle.cz, The Guardian, Science Direct