Jaký trest dostane vandal, když posprejuje vlak nebo MHD: Sazba je vysoká, přesto dopravní podnik volá po dalším zvýšení

Noc, depo, šustění spreje. Nelegální graffiti na vlacích, tramvajích a zastávkách nevznikají zázrakem přes noc, ale po pečlivém průzkumu terénu a často i s asistencí hlídek, které hlídají „čistý“ úsek. Následky pak nejsou jen estetické. Jde o peníze, bezpečnost i zdržení provozu, které dopadá na všechny cestující.

Kolik to stojí? Kdo to platí a co za to hrozí, když vás při akci chytnou? Pojďme si bez moralizování, ale naplno, rozebrat zákulisí jednoho z nejdražších koníčků.

Proč jsou vlaky a MHD tak lákavé

Velká plocha karoserie, dobrá viditelnost a efekt trofeje, když souprava objede půl kraje – to je pro sprejery silná motivace. Zatímco stěna pod mostem uvidí pár kolemjdoucích, posprejovaná souprava jezdí celý den kolem stovek lidí. Statistiky přitom ukazují, že nejvíc případů se odehrává právě ve velkých městech a na dopravní infrastruktuře: policie v posledních letech řeší ročně zhruba pět tisíc případů sprejerství a škody se v celonárodním součtu drží okolo stovek milionů korun. Jen v jednom z posledních let šly škody téměř na hranici 100 milionů, přičemž výrazný díl připadl na metropoli.

Kolik stojí „umění“, které platíme všichni

Pomalovat vůz stojí autora pár stovek za barvy. Vyčištění jedné soupravy ale vyjde na desetitisíce až nižší statisíce – a to ještě nepočítáme odstavení z provozu. Na odstranění nátěru z jediného vlaku padne klidně 40 kg odstraňovače, kolem 2 000 litrů vody a celodenní práce týmu. Jedna akce se tak snadno přiblíží částce okolo 150 tisíc korun.

V součtu už to nejsou drobné. Železniční dopravci každoročně hlásí stovky případů a náklady v řádech milionů jen za samotné odstranění barev. Veřejná doprava ve velkých městech mezitím eviduje, že vandalismus (s graffiti v čele) ukrajuje z rozpočtu každý rok miliony. A kdo to platí? V konečném důsledku daňoví poplatníci a cestující.

Nejde jen o peníze: bezpečnost a zpoždění

Sprejování u kolejí či v depu není nevinná noční hra. Časté jsou riskantní akce s pohybem v kolejišti, přelézáním souprav i jízdou na spřáhle, kdy pachatelé kvůli úniku před ostrahou riskují pád či úraz elektrickým proudem. Policie popisuje případy, kdy se adrenalin málem změnil v tragédii. Každé větší čištění navíc znamená odstavení vozidla a tedy i méně spojů a reálná zpoždění.

Jak se dopravci brání

Recept není jediný, spíš „koktejl“ opatření. Základ tvoří hlídky a kamerové systémy v depech, lepší osvětlení a spolupráce se strážníky. Roste nasazení speciálních nátěrů a fólií, z nichž barva lépe sjede a čištění je rychlejší a šetrnější k laku. V poslední době se testují i výrazné ochranné polepy na příměstských soupravách – vypadají jako psychedelická barevná grafika, ale fungují jako antigraffiti štít.

Kromě techniky funguje prevence: legální stěny pro street art, komunitní akce a vzdělávání. Cílem je oddělit kreativitu od vandalismu a ulevit infrastruktuře, která má hlavně vozit lidi, ne být nekonečným plátnem.

Když to praskne: pokuty, náhrady a někdy i vězení

Co hrozí, když vás při malbě chytnou? V lehčích případech se sprejerství řeší jako přestupek a může přijít pokuta v řádu desítek tisíc. Obvykle navíc padne povinnost uhradit škodu – a ta umí být bolestivější než samotná sankce. Když škoda přesáhne zákonný práh, dostává se případ do trestního práva jako poškození cizí věci, kde hrozí až roční vězení (u vyšších škod i vyšší sazby). Základní hranice pro to, aby šlo o trestný čin, je „škoda nikoli nepatrná“ – tedy zhruba od deseti tisíc korun.

U mladistvých se řeší odpovědnost mírněji, ale náhrada škody nezmizí – zpravidla se řeší s rodiči. Smysl dává restorativní přístup: vedle sankce povinnost pomoci s nápravou, omluva, komunitní práce. V praxi jde často o kombinaci domluvy, dohledu a splátek škody.

Krátké „účto“ sprejerství

Na jedné straně stojí rychlý adrenalinový „výkon“ za pár stovek. Na druhé reálné náklady: chemie, voda, práce, odstavení vozidla a zpoždění. V celostátním měřítku jde o desetitisíce incidentů za pár let a každoroční škody okolo stovek milionů. Když se k tomu přičte riziko újmy na zdraví a trestněprávní důsledky, je to (i čistě ekonomicky) jeden z nejdražších koníčků, které veřejná doprava zná.

Zdroje: ct24.ceskatelevize.cz, plzenska.drbna.cz, idnes.cz, dostupnyadvokat.cz