Sdílená mobilita: Může usnadnit příležitostné cestování autem, nemusí být ale dobrým řešením pro každého
Sdílená kola, koloběžky i auta se stávají běžnou součástí městského života. Trend sdílené mobility nabírá na síle a do roku 2030 má podle odhadů dosáhnout hodnoty až 400 miliard dolarů. Nemusí být ale vhodný pro všechny.
Trh, který rychle roste
Zatímco ještě před pár lety byla představa, že si „vypůjčíte“ auto na pár hodin pomocí mobilní aplikace, pro mnohé sci-fi, dnes je realitou. Sdílená mobilita, zahrnující carsharing, bikesharing nebo elektrické koloběžky, se stala běžnou součástí měst. A zájem roste.
Podle odhadů společnosti Oliver Wyman má globální trh sdílené mobility do konce dekády dosáhnout hodnoty 400 miliard dolarů a tvořit 7 % městské dopravy. Ačkoliv v Česku zatím není trh tak rozvinutý jako například v Německu nebo Nizozemsku, i zde dochází k rychlému rozvoji. Ve větších městech už dnes existuje více možností, jak se obejít bez vlastního vozu.

Konec vlastnictví auta? Ne tak rychle
Jedním z hlavních argumentů pro rozvoj sdílené mobility je redukce potřeby vlastnit automobil. Podle některých studií může jeden carsharingový vůz nahradit až 15 soukromých. Znamená to méně aut ve městech, méně potřeby parkovacích míst a potenciálně čistší ovzduší.
V praxi ale tento přechod není tak jednoduchý. Pro obyvatele velkých měst, kteří využívají auto jen občas, skutečně může být carsharing výhodnější. Naopak ti, kteří dojíždějí denně za prací nebo žijí mimo městské aglomerace, často na vlastní vůz nedají dopustit. A přiznejme si – mít auto stále k dispozici bez časových omezení a přemýšlení, jestli zrovna bude nějaké volné, je pro mnoho lidí zkrátka pohodlnější.
Pomoc městské dopravě, nebo další zátěž?
Sdílená mobilita má potenciál ulevit přetíženým městům – ale jen tehdy, když je správně integrována do městské infrastruktury. Když sdílené koloběžky a kola nahradí krátké jízdy autem, přinášejí ekologické benefity. Když ale nahradí chůzi nebo jízdu MHD, stávají se jen dalším faktorem zatěžujícím městský prostor.
V některých městech už narážíme i na problémy: nepořádek kolem odstavených koloběžek, ztížený pohyb chodců nebo konflikty mezi uživateli sdílených dopravních prostředků a ostatními účastníky provozu. Tato situace volá po regulaci a koordinaci, které zajistí, že sdílená mobilita bude skutečně přínosem a ne jen dalším chaosem v městské dopravě.

Pro koho je sdílená mobilita ideální?
Z pohledu uživatele je sdílená mobilita skvělým řešením pro lidi, kteří auto nepotřebují každý den – například mladí lidé ve městě, kteří občas vyrážejí na nákup, výlet nebo za rodinou. Díky tomu, že nemusí platit pojištění, servis ani parkování, mohou značně ušetřit.
Naopak pro rodiny s dětmi, obyvatele předměstí nebo ty, kdo často jezdí mimo město, se sdílený model nemusí vyplatit – nejen finančně, ale i z hlediska spolehlivosti a dostupnosti. Také v méně zalidněných oblastech je nabídka sdílených prostředků často minimální nebo žádná.
Sdílená budoucnost? Ano, ale s rozmyslem
Sdílená mobilita má nepochybně své místo v moderním městě. Nabízí flexibilní řešení, které může výrazně pomoci snižovat emise, šetřit prostor a podporovat udržitelnou dopravu. Ale stejně jako každá nová technologie, i tato má své limity a vyžaduje chytré plánování, koordinaci s veřejnou dopravou a zohlednění potřeb různých skupin obyvatel.
Může být skvělým doplňkem městské dopravy – ne však jejím náhradníkem. A rozhodně ne univerzálním řešením pro každého. Budoucnost dopravy je v kombinaci – a sdílení v ní bude hrát důležitou roli. Když se bude používat s rozumem.
Zdroj: autickar.cz, euro.cz