Rychlost na dálnici do 120 km/h, mimo obec 80. Ekologická studie překvapila

O kolik může snížit emise? Rychlost na dálnicích a omezování rychlosti jsou v zemích, jako je Německo a Rakousko, velmi diskutovaným tématem. Vývoj v těchto zemích je vhodné sledovat i v Česku. Může to být předzvěst budoucnosti, která nás v tomto ohledu čeká. Zastánci nižších rychlostí často argumentují nižšími emisemi, což by měla potvrdit i odborná studie německé Spolkové agentury pro životní prostředí. Tamní média v něm však objevila vážné trhliny, které ho zpochybňují.

Podle nové studie by maximální rychlost 120 km/h na všech německých dálnicích ušetřila podezřele více tun CO2, než kolik bylo vypočteno v předchozích analýzách. Skutečná úspora prý činí 6,7 milionu tun CO2 ročně namísto původně odhadovaných 1,9 milionu tun. To by sice stále představovalo pouze 4,2 % celkových emisí z dopravy, ale na druhou stranu by dopad tohoto opatření byl podstatně větší, než se dříve odhadovalo.

Vypočtené úspory emisí však vycházejí z poněkud zvláštní analýzy dat. Na nejistotu některých údajů upozorňují i sami autoři studie. Posuďte sami.

Studie vychází z údajů poskytovatele navigačních služeb TomTom, které jsou téměř pět let staré. Od té doby se však chování lidí za volantem mohlo změnit. Mimo jiné kvůli vysokým cenám pohonných hmot, na které jsou Němci (nepřekvapivě) citliví. Je také přinejmenším sporné, zda jsou údaje od jednoho poskytovatele navigace reprezentativním vzorkem pro všechny automobily v zemi, jak uvádí server Focus.

Kolik řidičů jezdí rychle?

Analyzované údaje pokrývají pouze asi 15 % dálniční sítě a jejich velká část se výrazně liší od údajů, s nimiž se dříve pracovalo v jiných studiích. To se týká například údajně vysokého počtu jízd rychlostí nad 180 km/h. Jiná studie kolínského institutu IW po vyhodnocení údajů z dálnic zjistila, že 77 % všech řidičů v Německu nejezdí rychleji než doporučenou rychlostí 130 km/h.

Pouze asi 1 % řidičů jezdí rychleji než 160 km/h. Po 19. hodině se podíl rychlých řidičů výrazně zvyšuje, ale celkově zůstává velmi malý: mezi 22. a 4. hodinou ranní jezdí rychlostí 160 km/h a vyšší pouze 4 % řidičů. Navíc i tento starší údaj pochází z doby, kdy byly ceny pohonných hmot výrazně nižší.

Zůstává také nejasné, jak se autoři studie vypořádali s nákladními automobily, které se v praxi kvůli omezovači rychlosti nepřibližují ani k rychlostnímu limitu 120 km/h, natož k rychlostem vyšším. Německá studie také očekává, že všichni řidiči budou nový rychlostní limit v praxi dodržovat, tj. jezdit maximálně 120. Tento předpoklad je samozřejmě nereálný.

Mimo obec maximálně 80

Otázkou také je, do jaké míry může omezení rychlosti na dálnicích motivovat řidiče a cestující k přechodu z automobilů na veřejnou dopravu. Individuální mobilita automobilem – ve srovnání s autobusem a vlakem – je pro lidi atraktivní z řady důvodů, včetně pohodlí a bezpečnosti jízdy vlastním vozidlem, které nemusí nutně souviset s rychlostí jízdy.

Studie uznává, že část úspor CO2 lze přičíst také tomu, že řidiči přecházejí na pomalejší jízdy mimo dálnice. To by však (s velkou pravděpodobností) přineslo nespokojenost místních obyvatel a také problém s bezpečností. Statistiky nehodovosti hovoří jasně: většina nehod se nestane na dálnici, ale na venkovských silnicích. Německá Spolková agentura pro životní prostředí proto přichází s řešením v podobě dalšího omezení! Doporučuje také přísnější omezení rychlosti na 80 km/h mimo obce.

Výsledkem je, že ačkoli nová studie chtěla původně přesvědčit veřejnost o ekologických přínosech, nakonec se jí podařilo překvapit především odbornou veřejnost povrchním zpracováním dat.

Zdroj: redakce, Focus.de, umweltbundesamt.de