Řízení semaforů se snaží optimalizovat průchod chodců i projíždění vozidel křižovatkou

Když stojíte na přechodu nebo v autě na křižovatce, možná vás ani nenapadne, že semafory kolem vás neblikají jen tak náhodně.

Ve skutečnosti za jejich řízením stojí složitý systém, který se snaží vyhovět všem – autům, autobusům, cyklistům i chodcům. Ač to tak někdy nevypadá, cílem je, aby se doprava hýbala plynule a bezpečně.

Moderní řízení světel dnes často využívá chytré technologie, které sledují provoz v reálném čase. Pomáhá jim v tom nejen umělá inteligence, ale i kamery, senzory nebo třeba aplikace napojené na městské sítě. To všechno má za úkol jediné: zkrátit čekání tam, kde to jde, a zároveň vám i ostatním účastníkům provozu zajistit co největší šanci bezpečně přejít nebo projet.

Koordinace místo chaosu

Ve městech už dávno nejde o to mít jen semafory, které se přepínají podle předem nastaveného času. Naopak – stále více křižovatek spolu komunikuje. Systém tak pozná, že se k jedné křižovatce blíží kolona, a podle toho upraví signály i na těch vedlejších. Díky tomu může vzniknout takzvaná „zelená vlna“, která vám umožní projet víc světel bez zbytečného zastavování.

Podobně se dá upravit i čas pro chodce. Pokud například systém vyhodnotí, že na přechodu čeká víc lidí (třeba ráno u školy), dá jim delší zelenou. Nebo naopak zkrátí čas čekání, když zrovna nikdo poblíž není. Nejde o šetření vteřin, ale o klidnější provoz, méně stresu a zároveň i o ekologičtější provoz s nižšími emisemi.

Když semafory myslí za nás

Novinkou posledních let je využívání umělé inteligence. Ta se učí z chování dopravy a postupně sama pozná, jaký režim bude v danou chvíli nejlepší. Může tak reagovat na počasí, nehody nebo náhlý příval vozidel kvůli uzavírce jinde. A nejen to – umělá inteligence dokáže i předvídat, co se stane za pár minut.

Některá města testují systémy, kde si můžete jako chodec „objednat“ zelenou přes aplikaci, nebo kde si autobus sám „řekne“ o přednost, pokud má zpoždění. Vše je samozřejmě propojeno se signály, které se v reálném čase přizpůsobují aktuální situaci. Cílem je zajistit, aby doprava proudila plynuleji a bez zbytečného zastavování.

Ideál, nebo jen iluze?

Na papíře to zní skvěle – chytré semafory, spolupracující křižovatky, řízení v reálném čase. V praxi to ale občas drhne. Třeba když technika selže, když systém nezaznamená cyklistu bez čipu nebo když se řidiči nechovají tak, jak systém předpokládá. Město navíc není jen síť pro auta – jsou tu i chodci, děti, senioři, lidé s kočárky nebo psy. Každý potřebuje něco trochu jiného.

A tak řízení semaforů zůstává do jisté míry jako alchymie. Není dokonalé, ale bez něj by byl provoz mnohem chaotičtější. Každá vteřina navíc nebo méně může ovlivnit dopravu v širokém okolí. A zatímco někdo si může stěžovat, že stojí moc dlouho na červenou, jiný si pochvaluje, že konečně projel až domů bez jediného zastavení.

Budoucnost patří chytrým křižovatkám

Je jasné, že v příštích letech se bude řízení dopravy dál vyvíjet. Přibude více senzorů, více dat a více spolupráce mezi městskou infrastrukturou a moderními technologiemi. Vše směřuje k tomu, aby pohyb po městě nebyl jen otázkou trpělivosti, ale i efektivity – ať už jdete pěšky, jedete na kole nebo autem.

Semafory tak nejsou jen nutné zlo. Když fungují správně, skoro si jich nevšimnete. Ale právě to je jejich nejlepší vizitka.

Zdroj: idnes.cz, Garáž, Zelená vlna