Proč nemají nová auta rezervu? Jde hlavně o snížení váhy vozidla a menší spotřebu

Rezervní kolo byste dnes v nových autech hledali marně. Pokud máte defekt pneumatiky, musíte se uchýlit k jiným nástrojům: náhradním pneumatikám nebo sadě pro nouzové opravy. Přitom ještě před několika lety patřilo rezervní kolo k povinné výbavě.

Proč už na rezervním kole nezáleží

Ještě před 20 lety byly náhradní kolo a zvedák standardem u nových aut. Dnes se bez toho mnoho výrobců obejde a opravnou sadu umístí do prohlubně pro pneumatiky v kufru. Jeden z hlavních důvodů je stále méně defektních pneumatik.

Protože však rezervní kolo zabírá mnoho místa a znamená zvýšenou spotřebu paliva v důsledku dodatečné hmotnosti, mnoho výrobců od něj nyní upustilo. Dalším důvodem jsou stále se zvětšující rozměry kol.

Před dvěma desetiletími jsme i ve vyšší střední třídě často měli formáty jako 175/60 ​​na 15palcových ráfcích. Dnes mají i malá a kompaktní auta často velikosti kol až 18 palců s pneumatikami 225.

To také ztěžuje manipulaci a pro designéry je čím dál těžší smysluplně umístit rezervu tak, aby zachovali co největší zavazadlový prostor. Navíc pokud odstraníte náhradní pneumatiku, odlehčíte vůz a snížíte tak jeho spotřebu. Nijak markantně, ale měřitelná změna tam je. Nejvíce je to ovšem znát u elektromobilů.

Co dělat, když máte defekt

Rezervní pneumatiku v dnešní době už téměř v žádném novém autě nedostanete. To stojí peníze navíc. Ale prohlubeň pro kolo ve voze většinou stále je. Uvnitř je spousta polystyrenu, výstražný trojúhelník, zvedák – který auto minimálně poškodí, když vám nezlomí ruku – a sada na opravu pneumatik s kompresorem.

Pomocí malého kompresoru se vhání do pneumatiky těsnicí hmota. Pokud dojde k propíchnutí pneumatiky, nastříkejte mléčnou kapalinu do pneumatiky přes ventilek pneumatiky a poté připojte kompresor. Jeden konec do zapalovače cigaret, druhý do ventilku.

Tyto sady na opravu pneumatik umožňují pohodlnou a bezpečnou rychlou opravu a poté vám umožní pokračovat v jízdě do dílny maximální rychlostí 80 km/h. Ale aplikace je někdy obtížná, protože u některých sad musí být odstraněn celý nástavec ventilu.

Je však důležité, aby řidiči pokračovali v jízdě ihned po nanesení tmelu a nahuštění na minimální tlak vzduchu, aby se tmel rozprostřel po celé pneumatice a mohl začít proces utěsňování. Přibližně po deseti minutách by měl být tlak vzduchu zkontrolován a znovu nastaven.

Alternativou je náhradní kolo. Je užší než běžné rezervní kolo, a proto zabírá méně místa v kufru. Je to klasický kompromis, který však vyžaduje určité úsilí. Přetrvává však bezpečnostní riziko spojené s výměnou kola na kraji vozovky. Navíc rezervní pneumatika musí mít vždy dost vysoký tlak vzduchu, který je výrazně vyšší než obvyklý tlak kolem 2,5 baru. Maximální rychlost je omezena na 80 km/h.

Třetí možností jsou takzvané run-flat pneumatiky. Tyto pneumatiky mají zesílenou bočnici, která zabraňuje zborcení pneumatiky v případě ztráty vzduchu. Proto je možné pokračovat v jízdě i přes defekt pneumatiky. Tyto pneumatiky však smí být namontovány pouze v případě, že byly pro svůj typ schváleny výrobcem vozu. Vůz musí mít také systém sledování tlaku v pneumatikách (TPMS). Protože pomalý defekt může jinak u run-flat pneumatiky zůstat bez povšimnutí.

A jak jsou na tom elektromobily?

V současné době však náhradní kolo chybí ve většině současných elektromobilů, včetně modelů Tesla, VW ID.4, Hyundai Ioniq 5, BMW i4 a Mercedes EQS. Asi nejdůležitějším důvodem pro odstranění záložního kola je to, že prostor v elektromobilech je mnohem omezenější než u vozidel se spalovacími motory.

Důvodem je samozřejmě to, že u elektromobilů je veškerý dostupný prostor využit pro baterie. V důsledku toho nyní mnoho výrobců automobilů nezahrnuje tradiční rezervní kolo – také kvůli úspoře hmotnosti. Hmotnost totiž ovlivňuje dojezd, a to je v současnosti nejdůležitější deviza elektromobilů.

Zdroj: Ministerstvo dopravy,  Policie ČR