Pravda o tom, zda koření opravdu prospívá zdraví
Na světě je tolik druhů koření, o kterém kolují zaručeně stoprocentní informace, že nás vyléčí ze všeho, a to od nachlazení po bolavé klouby. U některých druhů to je skutečně pravda, ale není všechno černobílé.
Koření se používá od nepaměti nejen k vylepšení chuťově nevýrazného jídla nebo masa, ale velmi brzy naši předkové zjistili, že jim pomáhá v trávení. Právě s lepším trávením je spojena většina koření, na další účinky lidstvo přišlo díky dalším zkušenostem. V oblastech, kde je příliš teplé podnebí, se koření používalo velmi často a v hojném množství, pomáhalo totiž v konzervaci jídla, které se tolik nekazilo. Vědci se pokusili zjistit, jestli skutečně funguje!
Jak podpoříme zdraví?
Koření se někdy uchází o post nejlepšího léčitele na světě. Na rýmu a nachlazení dáme zázvor, na bolavý zub podle babských rad hřebíček. Proč ne. Například zázvor obecně dobře působí na záněty v těle všeho druhu, klidní podrážděný žaludek, léčí nachlazení, bolesti hlavy, navozuje pocení a tím očišťuje tělo. Na zimu ideální.
Koření jako módní trend
Koření v roli léčitele podléhá také módním trendům. Na vrcholu v současnosti stojí kurkuma, známá také jako královna mezi kořením. Nahrazoval se jí ve středověku drahý šafrán (říkalo se jí indický šafrán), zajišťuje prý dlouhověkost. Je silně protizánětlivá zejména v oblasti střevní sliznice nebo žaludku, mírní také artritidu. Snižuje cholesterol, působí proti virům i bakteriím v těle, takže při nemoci, nachlazení a rýmě je dokonalá. Je protiplísňová, pozitivně ovlivňuje lupenku i ekzém.
Koření je ve větší míře jedovaté
Koření je intenzivním dílem přírody a je zřejmé, že látky v něm mohou být v některých případech až jedovaté. O některém běžném kořením to možná ani netušíte.
Typickým představitelem je třeba muškátový oříšek, který v nadměrném množství působí toxicky, silné předávkování způsobuje až halucinace. Nekvalitní skořice (odrůda kasie) obsahuje kuramin, který dráždí ledviny a játra. Stejně toxicky může působit i hřebíček. Kurkuma zase ve velkém množství dráždí žlučník. Chilli papričky dráždí žaludek, kapsaicin je navíc alergenem a ve velkém množství může působit až mdloby a nevolnost. Obecně je koření také zatíženo rizikem možné kontaminace pesticidy, těžkými kovy nebo plísněmi.
Je tedy nutné vybírat koření z kvalitních zdrojů a od poctivých dodavatelů.
Vědecký výzkum, má to vůbec nějaký přínos?
Je koření placebo? Vědci se zaměřili především na protizánětlivé a antioxidační účinky. Vyvstaly otázky: Jak ovlivňují koření trávicí procesy, jak proces vaření, mění se biologická aktivita v našem těle během trávení?
Antioxidační účinek neměl úplně jednoznačné výsledky, ale vědci rozhodně nevyvrátili dobré účinky antioxidačních koření. Tento typ výzkumu je teprve na samotném začátku, bude třeba ještě dalších výzkumů a směrů, jakými ho vést. Protizánětlivá aktivita v těle však byla prokázána, vařením nejsou tyto látky snižovány. Navíc u skořice a hřebíčku, kde byly objeveny ještě jiné vlivy, které zesilují tento protizánětlivý účinek, některé látky v tomto koření působí synergicky, ve vzájemném posilujícím se souladu.
Jde stále o nedostatečně probádanou oblast, každá účinná látka se vstřebává někde jinde, některá ve střevě, jiná v žaludku. Jiné jsou tepelné úpravy, vliv může mít i jídlo, které s kořením jíme.
V čem se však vědci shodli je fakt, že je vždycky lépe koření jíst pravidelně a v menším množství než nárazově ve velkém množství. Jen tak využijeme jeho zdravotní benefity nejlépe.
Zdroj: www.mdpi.com, bbc.com, bbcgoodfood.com, nzip.cz/zázvor, szu.cz/kurkuma