Pneumatiky: Běžně je lidé vyhazují na skládky, správně je ale mají odevzdat do sběrného centra

Pneumatika toho zažila spoustu. Jízdu po dálnicích, výmol po výmolu, parkování na obrubníku i nouzové brzdění. Po letech služby ji však vystřídá nová, hladká a voňavá. Jenže ta stará místo zaslouženého důchodu často končí tam, kde nemá co pohledávat. Nelegální skládky, lesní remízky nebo městské příkopy se pak mění ve smetiště plné černých kruhů, které škodí přírodě i oku kolemjdoucích.

Černá čísla gumového světa

Každý rok se na světě vyhodí přibližně 1 miliarda pneumatik. To je tolik gumy, že by obtočila planetu několikrát dokola. Jen v Evropě se každoročně vyprodukuje přibližně 3,5 milionu tun opotřebovaných pneumatik. A i když se zhruba 85 procent z nich zpracuje dál, zbývající miliony kusů často končí nelegálně v přírodě. V některých zemích míra recyklace dosahuje až 95 procent, jinde je to výrazně méně a gumy se pálí, skladují nebo prostě nechají ležet ladem v krajině jako černý suvenýr moderní doby.

Mikroplasty a další radosti

Pneumatiky se během používání postupně rozpadají na drobné částečky. Ty pak končí tam, kde by neměly. V řekách, v mořích, na botách a bohužel i v jídle. Odhaduje se, že opotřebení pneumatik tvoří až 30 procent všech mikroplastů, které znečišťují oceány.

Tyto částečky nejsou k snídani, ale přesto si je příroda neustále servíruje. Pneumatiky obsahují desítky chemikálií, včetně zinkových sloučenin a uhlovodíků, které se postupně uvolňují do půdy a spodních vod. Znečištění se pak pomalu šíří dál, zatímco stará guma stále leží v lese a chytá mech.

Co s tím gumovým dědictvím dělat

Řešení existuje a není to nic složitého. Většina pneuservisů i sběrných dvorů staré pneumatiky převezme zdarma. Nemusíte se proto plížit v noci do lesa s gumou v kufru a výmluvou pro případného svědka. Moderní technologie si s pneumatikami umí poradit celkem elegantně.

Přibližně 40 procent pneumatik se dnes používá jako alternativní palivo například v cementárnách. Dalších 45 procent se drtí na granulát, který se využívá při stavbě silnic, sportovišť nebo protihlukových stěn. Staré gumy tak mohou skončit třeba pod nohama maratonce nebo na školním hřišti, kde se po nich skáče s radostí a bez znečištění.

Inspirace od sousedů a vynálezců

V některých zemích už na to jdou chytře. Sledují pneumatiky od výroby až po jejich konec, podporují inovace a recyklační technologie. Vznikají moderní továrny, které dokážou zpracovat miliony kusů ročně. Například v jednom z evropských projektů byla postavena linka schopná recyklovat 40 procent národní produkce použitých pneumatik. Z pneumatik se tak nestává odpad, ale nový zdroj.

Lidé se nebojí přiložit ruku k dílu

Nejsou to jen firmy a státy. V mnoha regionech se do úklidu zapojují i obyčejní lidé. Dobrovolníci čistí řeky a lesy, tahají gumy z přírody a organizují sběrné dny. Jen v některých oblastech bylo během pár dnů z přírody odstraněno přes 500 kusů starých pneumatik.

Obce jim pomáhají, někde dokonce stát nabízí dotace. Zároveň přibývá informačních kampaní, které mají za cíl lidem připomenout, že pneumatika do přírody prostě nepatří. A když někdo přesto neodolá a hodí ji do příkopu, může ho to stát slušnou pokutu. V tom lepším případě jen ostudu před sousedy.

Nový pohled na staré pneu

Rozházené pneumatiky v lese nejsou jen vizuální ostuda. Jsou to tikající bomby, které čekají na oheň nebo déšť. Každý z nás může přispět k tomu, aby místo pod keřem skončily tam, kde z nich bude znovu užitek. Gumový odpad není neřešitelný problém. Je to výzva, která se dá zvládnout selským rozumem, trochou zodpovědnosti a dobrým systémem sběru.

Zdroj: illinois, wikipedia, abc, Science Direct