Plánování obchvatu: Chyby, kterých se města dopouštějí. Toto stojí stát zbytečně miliony

Pro každého, kdo bydlí ve městě protnutém rušnou silnicí, je obchvat příslibem spásy. Znamená konec neustálého hluku, bezpečnější ulice a vzduch, který se dá dýchat.

Jenže zatímco slavnostní přestřižení pásky trvá pár minut, cesta k němu je spíš maraton na desítky let. Zeptejte se v Nové Pace. Tam na úlevu od dvaceti tisíc aut denně čekali neuvěřitelných třicet let. Postavit obchvat totiž není jen o bagrech a asfaltu. Je to vyčerpávající pouť legislativní džunglí, zdlouhavými ekologickými posudky a sháněním obrovského balíku peněz.

Třináct let v papírové válce

Ministerstvo dopravy samo přiznává, že příprava stavby, jako je obchvat, může trvat klidně 13 let. Není to chyba jednoho úředníka, ale výsledek systému, který je neskutečně složitý.

Vše začíná u strategických plánů, které určují, které silnice jsou pro stát nejdůležitější. Právě tady se rozhoduje, který projekt dostane zelenou a hlavně peníze.

Poté startuje byrokratický závod řízený Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD). Ten začíná koncepční fází, kdy se hledá nejlepší možná trasa a počítá se, jestli to celé dává ekonomický smysl.

Hned poté přichází na řadu územní příprava s obávaným procesem EIA – posouzením vlivu na životní prostředí. Právě to je hlavní bojiště, kde se roky střetávají názory úřadů, občanů a ekologických spolků.

Pokud se projekt dostane dál, čeká ho asi nejtěžší část: stavební příprava spojená s výkupy pozemků. Zde se často naráží na odpor vlastníků a proces končí u zdlouhavého vyvlastňování.

A když už se zdá, že je vše konečně připraveno, přichází poslední, předrealizační fáze. V ní se musí vybrat firma, která bude stavět, a i tady hrozí, že se celý proces zasekne kvůli odvoláním neúspěšných uchazečů v tendru.

Největšími brzdami jsou tedy dvě věci: přebujelá byrokracie a nekonečné tahanice o pozemky. Pro lidi v Nové Pace to znamenalo o dekádu delší život v hluku a smogu jen proto, že systém je tak neefektivní.

Kde se na to berou peníze?

Stavba obchvatů stojí miliardy a platí se z koktejlu peněz od státu, z Evropy a v poslední době čím dál víc i z půjček.

Hlavní kasičkou je Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), kam tečou peníze z daní za benzín, z dálničních známek a mýtného. Rozpočet fondu roste raketovým tempem, na rok 2024 to bylo přes 150 miliard korun.

Obrovskou pomocí jsou ale evropské dotace, hlavně z Operačního programu Doprava. Například u obchvatu Nové Paky zaplatila Evropská unie celých 85 % nákladů. Má to ale háček. Závislost na evropských penězích znamená, že se stavby musí stihnout v daném dotačním období. Pokud se příprava zpozdí, projekt může přijít o dotaci a odloží se o další roky.

A protože peněz není nikdy dost, stát si stále častěji půjčuje, třeba od Evropské investiční banky. Je to jasný signál, že se na infrastrukturu už nedíváme jako na běžný výdaj, ale jako na dlouhodobou investici, kterou budou splácet i budoucí generace.

Příběhy z praxe plné úspěchů i katastrof

Severní obchvat Opavy je příkladem, že to jde. Městu ulevil od 16 000 aut denně a podařilo se ho dokončit včas i přes problémy s podmáčenou půdou. Podobně Nová Paka, i když se na ni čekalo 30 let, je ukázkou, že i technicky náročné stavby v kopcovitém terénu se dají zvládnout, když je vůle a peníze.

Na druhou stranu obchvat Frýdku-Místku je noční můrou každého stavbaře. Téměř hotová stavba za miliardy byla v roce 2022 zastavena soudem. Důvod? Procesní chyba v povolení – chyběla tam přesná délka zkušebního provozu pro měření hluku. Jediná věta v dokumentu stačila k tomu, aby se projekt, který měl ulevit městu od 40 000 aut denně, zastavil.

Příběh Třince je zase ukázkou „dokonalé bouře“. Objev chráněné mihule říční, problémy s penězi a výkupy pozemků a k tomu všemu krach dvou stavebních firem. Výsledek? Obrovské zpoždění a frustrace.

Proč je systém tak křehký?

Tyto příběhy odhalují jednu zásadní věc: k postavení obchvatu potřebujete roky práce stovek lidí, miliardy korun a souhlas desítek úřadů. K jeho zastavení ale stačí jediný aktivista, který najde procesní chybu, nebo jediný majitel klíčového pozemku. Síla stavět je nesrovnatelně menší než síla blokovat.

Cesta za klidnějším životem ve městech tedy zůstává i přes snahy politiků o zrychlení zákonů stále dlouhá a plná překážek. Vybudovat silnici kolem města totiž není jen technický úkol, ale především obrovská politická a společenská bitva.

Zdroje: mdgov, ekonomickydenik, silnice-zeleznice