Pěší zóny hrají důležitou roli – pomáhají zklidnit dopravu a zlepšují kvalitu městského prostředí
Sledovat v Google Zprávách
Pěší zóny hrají v dnešních městech mnohem větší roli, než se na první pohled zdá. Nejde jen o to, že tam nesmí auta. Je to prostor, kde se dá dýchat, zpomalit, projít se a třeba se i usmát na cizího člověka bez toho, aby vás přehlušil klakson.
Když se tempo ve městě zvolní, začnou se dít zajímavé věci. Najednou slyšíte šum stromů, smích dětí nebo zvuk kytary z dálky. A právě v takovém prostředí se naplno ukáže, proč pěší zóny dávají smysl. I když to na první pohled vypadá jen jako pár ulic bez provozu, ve skutečnosti jde o klíčový krok k tomu, aby město bylo zdravější, klidnější a víc pro lidi.
Chůze prospívá tělu i duši
V místech, kde se víc chodí, bývá i lepší nálada. Lidé tráví víc času venku, necítí se tolik ve spěchu, víc si všímají okolí. Chůze pomáhá srdci, ulevuje hlavě a dává prostor na malou pauzu během dne.
A když zmizí auta, ubude i hluku a špatného vzduchu. Světová zdravotnická organizace už dlouho varuje před vlivem výfukových plynů na zdraví. Když zmizí auta, mizí i část zdravotních problémů, nebo se alespoň zmírní.
Město nemusí být rozpálená plotna
Pěší zóny jsou nejen tiché a čisté, ale často i chladnější. Beton, asfalt a auta umí rozpálit město natolik, že i ve stínu je vedro. Když se místo toho objeví stromy, lavičky nebo vodní prvky, město se hned dýchá lépe.
Třeba ve Vídni nebo Paříži se snaží o takzvaná města, kde má člověk vše potřebné do čtvrthodiny chůze. A právě pěší prostory jsou v tomto přístupu zásadní.
Tam, kde není provoz, je víc života
Možná to zní překvapivě, ale když zmizí auta, podnikání v okolí to obvykle zlepší. Lidé se v takových místech zdržují déle, víc si prohlížejí výlohy, častěji si sednou na kávu nebo si koupí něco drobného jen tak pro radost.
V norském Oslu zrušili v centru většinu parkovacích míst a otevřeli prostor lidem. Nejprve panovaly obavy, že to obchodníky poškodí. Nakonec ale zákazníků přibylo a tržby šly nahoru. Podobně to dopadlo i v belgickém Gentu, kde omezili průjezd aut a ulice ožily pěšími a cyklisty.
Česká města jdou podobnou cestou
I u nás se pěší zóny pomalu rozšiřují. V Praze se lidé procházejí po Celetné, v Brně si už dlouho užívají klid v centru, Plzeň a Olomouc přidávají další ulice bez aut. Města si uvědomují, že tam, kde je prostor pro lidi, je i více života, víc sousedských setkání a klidnější atmosféra.
Ačkoli se občas ozvou kritici, většina obyvatel si změnu pochvaluje. Místo shonu a troubení se najednou objevuje možnost dát si zmrzlinu, posedět u fontány nebo se prostě jen tak projít.
Ne všechno je bez práce
Pěší zóna ale není kouzelný trik, který funguje automaticky. Potřebuje dobrý plán, aby měla smysl. Je důležité vyřešit, kudy povedou objízdné trasy, jak bude fungovat zásobování, jestli je k dispozici kvalitní městská doprava a jestli vše zapadá do širšího rámce.
Když se změny dělají s rozmyslem a s lidmi, kteří v místě žijí, bývá výsledek pozitivní. Pokud se ale jen tak rozhodne bez diskuse, může to narazit.
Město, kde je radost být
Pěší zóny nejsou jen výstřelek. Jsou to místa, kde se město znovu otevírá lidem. Kde je klid na povídání, kde si děti hrají a kde se dá jen tak sednout na lavičku a pozorovat okolí.
Každé takové místo zvedá kvalitu života a připomíná, že město není jen k projetí, ale hlavně k prožití. A právě pěší zóny nám to připomínají úplně nejlíp.
