Ojetý Opel Astra IV (2009-2020). Skvělé auto s minimem rizik. Nedáte na něj dopustit i vy?

Přidat na Seznam.cz

Opel Astra J (4. generace) dokazuje, že je skvělé a nenáročné auto. V roce 2009 se Astra H dočkala nástupce, který je chválen a oceňován zákazníky a který má až na drobné nedostatky obecně ještě lepší hodnocení, píše server What Car.

Čtvrtá generace Astry byla navržena od základu na základě podlahové plošiny GM Delta II, která je základem také pro vozy Chevrolet Cruze a Orlando. Opel tedy postavil zcela nový vůz, jenž se jen navenek (či spíše ze siluety) dosti podobá svému předchůdci, přičemž si zachoval mnoho jeho atributů: velký výběr karosářských verzí, širokou škálu pohonných jednotek, podobnou konstrukci zavěšení (vpředu vzpěry MacPherson, vzadu torzní náprava).

Interiér

Změna estetiky je však zřejmá, takže na první pohled není problém obě generace odlišit. Novější Astra se jeví jako dynamičtější vůz, s chutí a zároveň elegantní. Také interiér vypadá lépe, má kvalitnější materiály a atraktivnější design. Jediným překvapením (nebo pobavením) je středová konzola, která je plná tlačítek a knoflíků pro palubní rádio, jako by designéři neznali slovo univerzálnost. Naštěstí trh s náhradními díly již nabízí specializovaná rádia s dotykovým displejem.

Uvnitř je dostatek místa, takže cesta pro čtyři dospělé osoby je pohodlná – pouze v hatchbacku musíte být při nastupování opatrní, abyste se nepraštili do hlavy o převislou hranu dveří. Pětidveřová verze Astry nezaujme ani objemem zavazadlového prostoru (370 litrů), který je znatelně menší než u sedanu (o 90 litrů) a kombi (o 130 litrů), a dokonce i u třídveřové verze GTC (o 10 litrů).

Který motor?

Stejně jako její předchůdce byla i čtvrtá generace Astry nabízena v řadě motorů – benzinových a naftových – s výkony od úsporných 95 koní přes plynulých 140 koní až po frenetických 280 koní. Každý si může najít návrh, který odpovídá jeho preferencím.

Zážehové motory o objemu 1,4 a 1,6 litru byly k dispozici ve verzích s atmosférickým plněním a s přeplňováním. První z nich (1,4 – 100 koní, 1,6 – 115 koní) se vyznačují technologií Twinport, která spočívá v použití dvou různě dlouhých sacích potrubí v sacím systému – při vyšších otáčkách se vzduch pohybuje téměř dvakrát tak krátce. Nejslabší benzíny mají obecně dobrou pověst (i když u 1.6 je třeba věnovat větší pozornost těsnění pod hlavou a fázové jednotce vačkového hřídele a v případě instalace LPG je nutné upravit ventilové vůle), ale jsou považovány za příliš slabé pro relativně těžký vůz, což má za následek nepříliš vzrušující výkon.

Vyplatí se LPG?

Velmi dobré recenze shromažďuje motor 1.4 Turbo ECOTEC, který v závislosti na programu nabízí výkon 120 nebo 140 koní (existuje také verze 1.6 T s výkonem 180 koní). Vzhledem k použití nepřímého vstřikování paliva se jedná o velmi dobrou nabídku pro zájemce o instalaci systému LPG, jak poznamenal sám výrobce, jenž zavádí tovární série poháněné plynem. Rozvodový řetěz zbavuje (alespoň teoreticky) nutnosti jeho pravidelné výměny a jednou z mála příhod jednotky jsou úniky chladicí kapaliny z ne vždy těsných nádrží. Sací potrubí je také někdy problematické.

A co diesely?

Zážehové jednotky 1.6 T SIDI s přímým vstřikováním (170 koní ve verzi ECOTEC a 200 koní ve verzi Performance Turbo) a 2.0 T (280 koní) jsou návrhy pro ty, kteří hledají sportovní zážitky za volantem Astry. K tomuto účelu se hodí zejména hliníkový dvoulitrový motor pod kapotou modelu Astra OPC, který dokáže zrychlit na 100 km/h za 6 sekund. Krátce před uvedením modelu Astra V na trh, v roce 2014, uvedl Opel na trh verzi OPC Extreme s výkonem 300 koní a motorem 2.0 SIDI s dvojitým přeplňováním.

Když Astra IV debutovala, zahrnovala řada vznětových motorů se vstřikováním common rail: 1.3 CDTI (95 koní), 1.7 CDTI (110 a 125 koní) a 2.0 CDTI (160 koní). Postupem času byla tato nabídka rozšířena o: 1.7 CDTI o výkonu 130 koní a 2.0 CDTI o výkonu 165 a 195 koní (s dvojitým turbodmychadlem). K nim se v posledních letech výroby přidal nový turbodiesel 1.6 CDTI (110 a 136 koní).

Nejmenší z dieselů, navržený Fiatem, 1.3 CDTI má pověst příliš slabého a problematického motoru (problémem bylo natahování rozvodového řetězu). Výkonnější jednotky se porovnávají mnohem lépe: Dvoulitrový příbuzný Fiatu z Itálie a 1,7litrový konkurent z Japonska, který vzešel z rukou inženýrů Isuzu.

Na co si dát pozor?

Samozřejmostí v případě turbodieselů je nutnost kontroly stavu turbodmychadel a regenerace (někdy výměna) zaneseného filtru pevných částic. K dispozici jsou také vstřikovače a dvouhmotový setrvačník.

U japonské jednotky se mohou vyskytnout problémy s regulačním ventilem turbíny a vstřikovači Denso, které jsou považovány za obtížněji servisovatelné než vstřikovače Bosch. U italského dvoulitrového motoru si musíte dát pozor na těsnění olejového čerpadla, elektricky ovládaný EGR ventil a klapky, které se odlamují v sacím potrubí. Přestože má motor dobré hodnocení, jeho nesprávná obsluha může vést až k jeho zadření. Nejlepší hodnocení má jeho nejvýkonnější varianta biturbo.

Moderní motor 1.6 CDTI ecoFLEX je chválen pro svůj hladký chod a vynikající zvukovou izolaci, ale vzhledem ke své pokročilé konstrukci vyžaduje od uživatele velkou péči a od mechanika znalosti a dovednosti, což zvyšuje náklady na servis. Majitelé bohužel hlásí problémy s ventilovým rozvodem, konkrétně s jeho napínákem. Kompenzací je však vynikající výkon a dynamika – zejména u verze se 136 koňmi.

Pozor na 6-stupňovou manuální převodovku

Astra J byla vybavena manuálními převodovkami (pěti- a šestistupňovými) a automatickými převodovkami. Jedna z nich – šestistupňová manuální převodovka označená kódem M32 – je obzvláště problematická kvůli rychle se opotřebovávajícím ložiskům. Jejich výměna je sice nákladná, ale jakmile ji provedete a doplníte správný olej, převodovka by již neměla představovat problém. Olej je však třeba měnit přibližně každých 50 000 km.

Astra čtvrté generace je na trhu s ojetými vozy velmi oblíbená – zejména v benzinové variantě. Samozřejmě je třeba dávat pozor, abyste nenašli zanedbaný exemplář. I když je možné najít nabídky za několik desítek tisíc Kč, vyplatí se koupit Astru od 140 tisíc Kč. Na oplátku získáme kultivovaný, pohodlný kompaktní vůz, který čeští mechanici dobře znají, s širokou nabídkou náhradních dílů.

Zdroj: whatcar.com