Obytný vůz Ford Model T z roku 1914 je nejstarší dochovaný obytný vůz na světě

Tento obytný vůz Ford Model T z roku 1914 je údajně nejstarším známým obytným vozem na světě. Byl postaven těsně před vypuknutím první světové války pro bohatou britskou rodinu a jeho základem je podvozek Fordu Model T.

Ocelový žebřinový podvozek byl prodloužen a zesílen firmou Baico, karoserii karavanu pak na zakázku postavila společnost Dunton z Readingu, známá svými tradičními cestovními karavany.

Vozidlo, které vidíte na obrázku, je údajně nejstarším dochovaným obytným vozem na světě, pochází z roku 1914, což ho řadí mezi Pierce-Arrow Touring Landau z roku 1910 a Gypsy Van rodiny Conklinových z roku 1915.

Ford Model T byl uveden na trh o pouhých šest let dříve, v roce 1908, a automobilová revoluce, kterou vyvolal, teprve nabírala na obrátkách. Model T poháněl řadový čtyřválcový motor s plochou hlavou o objemu 2,9 litru (177 cm3) a výkonu 20 koní, který vozu umožňoval maximální rychlost 45 km/h a trvalou cestovní rychlost o něco nižší.

Když člen bohaté britské rodiny Bentallů hledal obytný vůz, začal s modelem T, jehož podvozek byl profesionálně prodloužen firmou Baico, a teprve poté byla navržena a postavena výše zmíněná karoserie obytného vozu firmou Dunton.

Styl karoserie poněkud připomíná tehdejší železniční vozy, i když samozřejmě možná o něco menší. Je téměř celá vyrobena ze dřeva, s dobově správným kováním a příslušenstvím v celém rozsahu.

Uvnitř je prostor pro spaní pro čtyři osoby, s jednou manželskou postelí a dvěma jednolůžkovými lůžky.

Sedadlo řidiče je plyšová kožená pohovka s posezením pro dvě osoby, kterou lze následně otočit o 180º a slouží jako hlavní pohovka v obývací části. Dále vzadu v obytném prostoru najdete dvě jednolůžka nad hlavou s manželskou postelí pod nimi, jsou zde kamna na dřevo, která slouží k vaření a vytápění, skládací stolek, další kožený taburet, skříňový prostor a dokonce i otvor na poštu.

Raný život tohoto neobvyklého obytného vozu je z velké části ztracen pro historii, ale je známo, že byl znovuobjeven v 70. letech 20. století panem Leo Smithem, který jej zrestauroval spolu se svým přítelem (a talentovaným truhlářem) panem Robinem Tannerem.

Zdroj: silodrome.com