Neobvyklá auta, která jen tak neuvidíte. Patří k nim i BMW Gina
Automobilový průmysl není jen o sériové výrobě praktických vozidel pro každodenní použití. Designéři a konstruktéři velkých automobilek občas dostávají volnou ruku, aby popustili uzdu své fantazii a vytvořili něco skutečně neobvyklého. Výsledkem jsou fascinující koncepty a prototypy, které posouvají hranice toho, co si pod pojmem automobil představujeme.
Tyto vozy sice většinou nikdy nespatří výrobní linku, ale přesto hrají důležitou roli – ukazují nové technologie, testují reakce veřejnosti a naznačují směr, kterým se automobilový design může v budoucnu ubírat. Některé jsou téměř připravené k výrobě, jiné jsou tak odvážné, že by jejich realizace byla technicky či ekonomicky nemožná.
BMW Gina – auto s kůží místo plechu
Mezi nejpozoruhodnější koncepty v dějinách automobilismu patří bezpochyby BMW Gina, představená v roce 2008. Co dělá tento koncept tak revolučním? Místo tradiční kovové karoserie má Gina pružný, textilní potah napnutý přes pohyblivý hliníkový rám.
Tato syntetická kůže je vyrobena z polyuretanem potažené látky odolné vůči vodě, teplotním výkyvům i trhání. Je přitom dostatečně elastická, aby umožnila pohyb určitých částí vozu. Světlomety se například odhalují, když se látka rozevře jako oči při probuzení. Podobně i přístup k motoru je řešen rozevřením ve střední části kapoty.
Nejpůsobivější je však schopnost vozu měnit tvar. Vzhledem k pohyblivému rámu pod textilním povrchem může Gina upravovat svůj vzhled podle potřeby – například pro lepší aerodynamiku ve vysokých rychlostech. Interiér vozu je podobně revoluční, s minimalistickým designem a sedadly, která vypadají, jako by se vznášela v prostoru.
Přestože Gina nikdy nebyla určena pro sériovou výrobu, její vliv na automobilový design je nepopiratelný. Mnohé z jejích designových prvků se objevily v pozdějších modelech BMW a koncept ukázal, že karoserie nemusí být nutně rigidní, ale může být dynamickým, přizpůsobivým prvkem vozu.

Lamborghini Estoque – supersportovní sedan
Když Lamborghini představilo v roce 2008 na autosalonu v Paříži koncept Estoque, způsobilo to pozdvižení. Italský výrobce supersportovních vozů, známý svými dvoudveřovými, nízkými sporťáky s motorem uprostřed, najednou ukázal čtyřdveřový sedan. Estoque kombinoval agresivní design typický pro Lamborghini s praktičností čtyřdveřového uspořádání.
Vůz měl vpředu uložený 5,2litrový desetiválec z modelu Gallardo, který posílal výkon přes pohon všech kol na silnici. Na rozdíl od typických modelů značky nabízel Estoque skutečně použitelný zavazadlový prostor a pohodlná zadní sedadla.
Design exteriéru nezapřel DNA Lamborghini – ostré hrany, agresivní linie a nízká silueta vytvářely dojem, že i jako sedan si Estoque zachovává duši supersportu. Interiér nabízel čtyři samostatná sedadla obšitá nejkvalitnější kůží a high-tech přístrojovou desku.
Přestože zájem o vůz byl značný a Lamborghini dlouho zvažovalo jeho výrobu, nakonec k ní nedošlo. Ekonomická krize v roce 2008 a změna vedení ve Volkswagen Group (mateřské společnosti Lamborghini) vedly k tomu, že projekt byl odložen. Ironií je, že o několik let později představilo Lamborghini SUV Urus, které se stalo prodejním hitem – kdo ví, jak by se dařilo elegantnímu Estoque.
Mercedes-Benz Biome – auto pěstované ze semen
Když přemýšlíme o neobvyklých konceptech, Mercedes-Benz Biome z roku 2010 zaujímá zvláštní kategorii. Tento koncept nebyl určen pro blízkou budoucnost, ale představoval spíše futuristickou vizi toho, jak by mohla auta vypadat v roce 2050 a dále.
Nejdivočejší aspekt konceptu Biome? Auto by se doslova pěstovalo ze speciálně geneticky upravených semen. Místo tradiční výroby by byl vůz vypěstován v speciální továrně, kde by organické materiály rostly do předem definovaných tvarů. Celý vůz by byl vyroben z materiálu nazvaného BioFibre, který by byl lehčí než kov, ale silnější než ocel.
Biome byl navržen tak, aby byl zcela biodegradovatelný a produkoval čistý kyslík během své životnosti. Po skončení životnosti by vůz mohl být použit jako hnojivo nebo stavební materiál. Samozřejmě, takový koncept je zatím čistě hypotetický a naráží na četné technologické překážky, ale ukazuje, jak odvážně automobilky přemýšlejí o vzdálené budoucnosti.

Rinspeed sQuba – auto jako z Jamese Bonda
Švýcarská firma Rinspeed je známá svými nekonvenčními koncepty, ale sQuba z roku 2008 překonala všechna očekávání. Inspirována Lotusem Esprit, který se změnil v ponorku ve filmu o Jamesi Bondovi, je sQuba prvním funkčním automobilem, který dokáže jezdit pod vodou.
Tento otevřený dvoumístný sportovní vůz je poháněn třemi elektromotory – jeden pro jízdu po silnici a dva pro pohon pod vodou. Ve vodě klesne do hloubky až 10 metrů a pohybuje se rychlostí až 3 km/h. Pasažéři dýchají pomocí přiložených potápěčských přístrojů.
Vůz je pohon čistě elektricky, což znamená nulové emise. Po vynoření z vody speciální systém automaticky odstraní vodu z interiéru a elektrických komponentů. Přestože sQuba funguje, do sériové výroby se nikdy nedostala – hlavně kvůli vysokým nákladům a omezené praktičnosti. Zůstává však působivým technologickým výkonem a připomínkou, že i zdánlivě nemožné lze realizovat.
Další fascinující prototypy
Automobilová historie je plná dalších pozoruhodných konceptů:
Cadillac Sixteen (2003) – luxusní sedan s masivním 16válcovým, 1000koňovým motorem o objemu 13,6 litru, který kombinoval nostalgii zlaté éry amerických automobilů s moderními technologiemi.
Citroën Karin (1980) – třímístné vozidlo s pyramidovitou kabinou, kde řidič sedí uprostřed a dva pasažéři mírně za ním po stranách. Jeho geometrický design připomínal spíše stavbu než auto.
GM Firebird III (1958) – futuristický koncept s ploutví připomínající stíhačku, s turbínovým pohonem a ovládáním typu joystick místo volantu.
Chrysler ME Four-Twelve (2004) – supersport, který měl konkurovat Ferrari a Lamborghini, s 6,0litrovým dvanáctiválcem uprostřed a čtyřmi turbodmychadly, poskytujícími výkon 850 koní.
Tyto koncepty, i když se nikdy nedostaly do výroby, hrají důležitou roli v automobilové historii. Posouvají hranice toho, co je možné, inspirují budoucí designéry a někdy jejich prvky nacházejí cestu do sériových modelů. Jsou připomínkou, že kreativita a odvaha snít jsou stejně důležité jako technické a ekonomické úvahy.
Zdroje: Wikipedia, Auto.cz, Rinspeed, Garáž