Německo se obává nedostatku plynu z Ruska. Je totiž potřeba k lakování automobilů

Od ruské agrese proti Ukrajině se evropské země snaží o nezávislost na ruských energetických zdrojích. Jak se však ukazuje, německý automobilový průmysl s tím nijak nespěchá. Pro výrobce to bude znamenat vyšší náklady, pro zákazníky dražší vozy, píše server Autonews.

Slabým místem je barva

Nikdo si dnes nedělá iluze, že s Ruskem lze navázat dobré a stabilní vztahy, a to jak politické, tak obchodní. V Německu se však toto přesvědčení pěstuje již léta a dnes ekonomika našich západních sousedů čelí vážné výzvě. Odříznutí se od surovin z Ruska je zárukou menší citlivosti na nálady toho, kdo sedí v Kremlu. Cenou za tento klid však bude zvýšení cen určitého zboží. Patří mezi ně automobily.

Výroba automobilů je velmi složitý proces, který vyžaduje synchronizaci mnoha prvků složitě uspořádaného řetězce. Ruský útok na Ukrajinu způsobil problémy s dostupností kabelových svazků, které se vyráběly na Ukrajině. Problém se již podařilo vyřešit přesunem části výroby do jiných zemí a podporou dodavatelského systému z těch ukrajinských továren, které stále vyrábějí. Je tu však problém s plynem.

Vzdání se ruského plynu nebo jeho přerušení Ruskem by pro automobilky znamenalo velký problém. Ty využívají zemní plyn jako zdroj tepla potřebného k lakování automobilů. Tento proces vyžaduje udržování konstantní zvýšené teploty. Nedostatek plynu z Ruska by samozřejmě neznamenal, že by auta vyjížděla z továrny bez laku. Jak uvádí Automotive News Europe, v tomto případě budou výrobci nuceni změnit zdroj tepla. Volba padne na propan nebo butan. Problémem je, že tyto plyny jsou mnohem dražší. Tyto náklady se nakonec přenesou na zákazníky.

Problémů je více

Rusko minulý týden snížilo vývoz plynu do Německa o 3 %. Mnozí lidé si to přečetli jako varování. Co když bude nedostatek plynu z Ruska? Německá vláda ujišťuje, že je na takový případ připravena. Problémy však budou větší než zajištění správné teploty v autolakovnách. Čpavek se v průmyslovém měřítku získává ze zemního plynu pomocí procesu Herbert-Bosch.

Ten je zase základní složkou kapaliny AdBlue, kterou potřebují všechny vozy vybavené systémy SCR. Výroba AdBlue je poměrně diverzifikovaná. Norská Yara by neměla mít problém s nedostatkem plynu. Jiná situace však může být ve slovenském závodě Duslo a v továrnách ve Francii a Itálii.

Naši západní sousedé se rovněž obávají, že nedostatečný přístup k plynu donutí německou energetiku zvýšit podíl hnědého uhlí při výrobě elektřiny. To by znamenalo zvýšení znečištění ovzduší, proti němuž Evropa již léta bojuje také prostřednictvím omezení uvalených na automobilový průmysl.

Zdroj: autonews.com