Toto české auto mělo dobýt svět, ale bylo tak špatné, že vzniklo jen 75 kusů. Přesto ho dnes pod 3 500 000 Kč nekoupíte

Poválečné Československo toužilo po uznání. Země, která přežila válku, chtěla světu dokázat, že dokáže postavit něco víc než jen tovární stroje. A tak se zrodila Tatra 600, elegantní vzduchem chlazená limuzína, která měla být hrdostí národa a symbolem pokroku. Místo světového úspěchu se ale proměnila v legendu, jež dnes stojí jmění.

Krátce po válce se v Kopřivnici pustili do projektu, jaký tu ještě nebyl. Cílem bylo spojit eleganci, techniku a hrdost do jediného automobilu, který by znovu postavil československý průmysl na nohy. Inženýři navázali na slavné modely Tatra 77 a 87, proudnicové vozy, které před válkou obdivoval celý svět. V roce 1946 vznikl první prototyp s označením Tatra 600. Jeho název měl znít moderně a symbolizovat klouzání vzduchem jako letadlo. Jenže i ty největší sny občas narazí na realitu.

Vzduchem chlazené srdce a tvar kapky

Motor s objemem 1 952 cm³ byl uložen za zadní nápravou a díky výkonu 52 koní dokázal vůz rozpohybovat až na 130 kilometrů v hodině. Na svou dobu to byl úctyhodný výkon. Aerodynamická karoserie ve tvaru kapky patřila k nejpokrokovějším na světě. Součinitel odporu 0,32 tehdy znamenal velký technický úspěch.

V interiéru bylo dost místa pro pět lidí a působilo to překvapivě pohodlně. Auto nabízelo kultivovanou jízdu i dojem promyšlenosti, který tehdy nebýval samozřejmostí. Sériová výroba se rozběhla v Kopřivnici v roce 1948 a po třech letech se přesunula do Mladé Boleslavi, kde už se tempo i kvalita začaly pomalu měnit. Po přesunu šla kvalita dolů a v roce 1952 se produkce zastavila. Celkem vzniklo přibližně 6 300 vozů a tím se uzavřela kapitola jedné odvážné myšlenky.

Sen o exportu, který se zadrhl

Automobil měl původně mířit na zahraniční trhy. Několik kusů se dostalo do Kanady, západní Evropy i Číny a na výstavách budil zasloužený obdiv. Doma se však na něj dívali jako na přepych, který si běžný člověk nemohl dovolit. Československo potřebovalo traktory a nákladní vozy, ne elegantní limuzíny.

Vůz byl navíc složitější na údržbu a jeho cena byla vysoká. V podmínkách plánované ekonomiky tak projekt ztratil podporu. Přesto se stal symbolem doby, kdy se země ještě nebála myslet ve velkém a chtěla ukázat, že dokáže konkurovat světu nejen cenou, ale i nápadem.

Zajímavosti a unikátní kusy

V Kopřivnici nikdy neměli klid. Pořád přemýšleli, jak auto vylepšit a co všechno z něj ještě dostanou. Nakonec vznikla i odlehčená sportovní verze, která působila svižněji a byla postavená s chutí zkusit něco nového. Do historie se zapsal také jediný kabriolet z dílny karosárny Sodomka ve Vysokém Mýtě. Ten byl určen jako dar pro sovětské vedení a už při pohledu na hotové auto bylo jasné, že se narodilo něco zvláštního.

O pár let později se objevilo několik zkušebních vozů, ale sériová výroba zůstala jen na papíře. Pár dochovaných kusů se uchovalo dodnes. Některé stojí v muzeích, jiné si pečlivě hlídají soukromí sběratelé. Když se takové auto objeví v aukci, vzbudí rozruch a prodá se za miliony. Za původní, zachovalý vůz se běžně platí i přes tři miliony korun.

Dědictví odvahy

Projekt Tatra 600 ukázal, že československé inženýrství mělo odvahu a fantazii. Spojoval krásu a funkčnost, přemýšlel jinak a šel proti proudu. Politická rozhodnutí mu vzala šanci stát se hvězdou, ale jeho duch zůstal.

Když se některý z těchto vozů dnes objeví na srazu veteránů, lidé zpozorní. Ne proto, že by byl nejrychlejší, ale proto, že má duši. Připomíná dobu, kdy se sny rodily na výkresech a ožívaly v kovu.

Příběh, který nezmizel

Tento vůz byl snem, který předběhl svou dobu. Nebyl bezchybný, ale měl srdce. Vznikl z nadšení lidí, kteří chtěli dokázat, že Československo dokáže víc, než se od něj čekalo. Dnes připomíná, že odvaha a vize dokážou přežít celé generace.

Každý zachovalý exemplář vypráví příběh o zemi, která chtěla znovu vstát a světu ukázat, že má na víc. Když se na něj člověk podívá, vidí v něm sen, který je stále živý.

Zdroje: iDnes, Aktuálně.cz, Automobil Revue