Nejvyšší povolená rychlost na světě: Německo patří mezi lídry

Rychlá jízda je pro někoho radost, pro jiné nutné zlo. Ať tak či onak, o tom, jaké tempo je dovoleno, nerozhoduje jen technika aut, ale hlavně pravidla, zvyky a politika. Některé země dál spoléhají na svobodu řidiče, jiné sázejí na jasné stropy. Výsledkem je pestrá mapa maximálních rychlostí, která leckdy překvapí.

A teď konkrétně: kde se může jet nejrychleji a proč někde limity vůbec nejsou? Jaké výjimky existují a co se v posledních letech změnilo?

Mapa rychlostí: kdo má nejvyšší povolené tempo

V Evropě dlouhodobě vedou dálnice s limitem 140 km/h, které najdeme třeba v Polsku, Bulharsku nebo na vybraných úsecích v Turecku.

Mimo Evropu je zajímavý Arabský poloostrov: v Saúdské Arábii mohou osobní auta na vybraných rychlostních tazích legálně 140 km/h. Ve Spojených arabských emirátech se sice dalo místy jezdit až 160 km/h, ale Abú Zabí v dubnu 2025 snížilo na klíčové tepně E11 limit na 140 km/h. Trend je tedy směrem dolů.

A co Amerika a Austrálie? V USA drží prvenství jediný úsek v Texasu s limitem 85 mph (cca 137 km/h), který se v médiích často připomíná jako „nejrychlejší“ kus dálnice západní polokoule.

V Austrálii mají nejvyšší plošný limit 130 km/h na vybraných dálnicích v Severním teritoriu – otevřené úseky bez limitu, krátce zkoušené v polovině minulé dekády, skončily a platí právě 130 km/h.

Německá výjimka: dálnice bez obecného stropu

Německo je světově proslulé dálniční sítí, kde významná část tras nemá obecný rychlostní limit pro osobní auta. Místo toho platí doporučená rychlost 130 km/h – právně nezávazná, ale důležitá pro posuzování nehody. Podíl neomezených úseků je stále výrazný (více než polovina sítě), zbytek tvoří trvalé nebo proměnné limity.

Debata o plošném omezení se pravidelně vrací – jedni argumentují bezpečností a emisemi, druzí tradicí a kvalitou infrastruktury – ale konsensus na změnu dlouhodobě chybí.

Ostrovní volnost: kde žádný strop opravdu není

Skutečně bezlimitní provoz mimo Německo najdeme na Ostrově Man. Mimo obce tu neexistuje národní rychlostní limit; platí obecné pravidlo „jet bezpečně a přiměřeně“. V obcích jsou standardní třicítky a v posledních letech se navíc rozšiřují zóny 20 mph v rezidenčních čtvrtích.

Proč někde limity nejsou (nebo jsou vyšší)

Důvody jsou kombinací kultury, politiky a geografie. V Německu je rychlá jízda součástí řidičské identity a důvěra ve vzdělávání řidičů i technický stav dálnic je vysoká. Proměnné značky navíc umožňují pružně snižovat tempo při zhoršených podmínkách. Spor o plošné omezení se vrací hlavně kvůli bezpečnosti a emisím CO₂, ale naráží na politickou i veřejnou skepsi.

Jinde hraje roli rozlehlost a řídké osídlení (Austrálie), ekonomika a turistická značka „rychlých dálnic“ (Německo), případně rychle se měnící bezpečnostní realita – příkladem budiž Emiráty, kde se z dřívějších 160 km/h ustoupilo na 140 km/h. V celé Evropě je navíc patrný trend používat limity jako jednoduchý nástroj ke snižování emisí: nižší strop = méně spotřeby a CO₂.

Co z toho plyne pro řidiče

Pokud chcete jezdit rychle a legálně, mapa je jasná: Evropa mimo Německo končí u 140 km/h, Blízký východ se točí kolem 140 km/h, Severní Amerika má sporadický „texaský“ 137 km/h, Austrálie drží 130 km/h. Skutečná svoboda bez stropu existuje v praxi na dvou místech — na vybraných německých úsecích a na Ostrově Man. Ale i tam platí moudré pravidlo: rychlost je volba, odpovědnost povinnost. A čím více se do hry dostávají emise a bezpečnost, tím častěji budou vlády sahat po značkách místo plynového pedálu.

Zdroje: wikipedia.org, road-safety.transport.ec.europa.eu, bnr.bg, hurriyetdailynews.com, saudigazette.com.sa, abcnews.go.com