3 největší hříchy, co můžete udělat u STK. Za toto vás inspektor vypakuje už od vchodu
Technická kontrola bývá pro mnoho řidičů stres. O to častěji se opakují stejné chyby, které vedou k okamžitému neúspěchu. Tady jsou tři největší přešlapy, kvůli nimž se z kontrolní linky odjíždí bez razítka a s povinností přijít znovu.
Než se objednáte na termín, vyplatí se auto i doklady zkontrolovat s předstihem a v klidu. STK není formalita. Inspektoři pracují podle jasných pravidel a jejich cílem je bezpečný, technicky způsobilý vůz. Zbytečné propadnutí kvůli maličkosti tak není otázka přísnosti, ale spíš nepozornosti při přípravě. V následujících odstavcích najdete trojici prohřešků, které se na stanicích technické kontroly objevují nejčastěji a které umějí zhatit plány už u recepce.
Hřích č. 1: Přijedete bez správných dokladů a s nelegálním stavem vozu
Úplný základ je technický průkaz vozidla a zelená karta. Dnes už není „velký“ a „malý“, existuje jeden platný doklad. Bez něj vozidlo nejde zapsat do systému a místo kontroly následuje návrat domů. Pozor také na změny zapsané v registru. Dodatečně namontované tažné zařízení, jiné rozměry kol, odlišné pneumatiky nebo přídavné díly podléhají schválení a musejí být uvedeny v dokumentaci. Pokud vůz nosí držák na kola s vlastní registrační značkou, je nutné mít tuto třetí značku u sebe i při kontrole. Chybějící záznam či opomenutý díl navíc jsou jedním z nejčastějších důvodů, proč prohlídka končí dřív, než začne.
K administrativním chybám se řadí i propadlá platnost měření emisí v případě, že se v dané stanici emise neprovádějí. Nestačí jen kartička ze servisu, je potřeba protokol o měření a platná nálepka. Bez toho nelze navázat na technickou prohlídku. Na termín také nechoďte s plánem „nějak se domluvit“. STK je dnes provázaná s databázemi, identifikace vozidla a shoda vybavení s údaji v dokladech se kontrolují velmi důsledně.
Hřích č. 2: Ignorujete základní funkce a povinnou výbavu
Velké množství závad si řidič umí odhalit sám ještě na parkovišti. Osvětlení musí svítit, stěrače stírat, houkačka houkat a bezpečnostní pásy se musejí dát zapnout a udržet utažené. Před kontrolou proto krátce projděte všechna světla, včetně brzdových, zpátečkových a mlhových. Zkontrolujte také nastavení předních světlometů, které časem „utíká“ a snižuje bezpečnost. U moderních aut bývají navíc světlomety z plastu, jenž vlivem slunce zmatní. Snížená svítivost je důvodem k neúspěchu stejně jako prasklá žárovka.
Častým přešlapem je nedokončený návrat auta do původní konfigurace. Kvůli stěhování bývají demontované opěrky hlavy či zadní sedadla a na STK si na ně řidič vzpomene, až když technik žádá kompletní výbavu. Totéž platí pro kryty kol, náklad v kufru nebo volně ložené předměty v kabině. Inspektor není povinen nic demontovat či sklízet. Pokud není k vozu volný přístup nebo se k určité části nelze dostat, může prohlídku odmítnout a vyžádat nový termín.
Velké téma jsou pneumatiky. Nestačí, aby měly vzorek. Rozměr, rychlostní a hmotnostní indexy musí odpovídat tomu, co je v technickém průkazu. V zimním období je stanovena minimální hloubka dezénu a kola musejí být homologovaná. Neshodné obutí na jedné nápravě, sjetý běhoun nebo rozměr mimo povolený zápis vedou k zápornému výsledku. Pokud používáte zimní pneumatiky s nižším rychlostním indexem, patří do zorného pole řidiče výstražná samolepka. Bez ní může být výsledek také negativní.
Hřích č. 3: Podceňujete skryté závady, emise a stav karoserie
Mnoho řidičů se spoléhá na to, že když na palubní desce nic nesvítí, je auto v pořádku. Kontrolka je ale jen hrubý indikátor. STK prověřuje brzdovou soustavu, řízení, podvozek, výhled z vozidla i úniky kapalin. Stačí krátce pokleknout vedle vozu, podívat se pod motor a převodovku a zkontrolovat místo parkování. Skvrny na zemi signalizují úniky, které prohlídka neodpustí. Totéž platí pro poškozená okna, praskliny ve výhledu řidiče a korozi nosných částí karoserie, zejména prahů a podlahy. Koroze, která prochází materiálem, je častým důvodem k zamítnutí.
Specifickou kapitolou jsou emise. Moderní měření i diagnostika snadno odhalí vyjmutý filtr pevných částic nebo zásah do systému odvodu spalin. Nelegální úpravy podvozku, tlumičů a osvětlení, dodatečné světelné rampy bez homologace či rámy na přídi bývají dalším problémem. Není přitom nutné čekat na verdikt stanice. Krátká návštěva servisu před STK umí najít drobnosti, které by jinak znamenaly červenou nálepku a měsíční lhůtu na opravu. Někdy pomůže i jednoduchý úkon, třeba renovace zašlých světlometů, dotažení podvozkových částí nebo oprava těsnění, které kapku po kapce pouštělo provozní kapalinu.
Jak projít hladce: stručný plán přípravy bez stresu
Věnujte vozu jednu klidnou hodinu. Začněte doklady, ověřte platnost a shodu údajů s reálným stavem auta. Poté projděte funkce, které zvládnete doma. Osvětlení, klakson, pásy, stěrače i ostřikovače. Zkontrolujte pneumatiky, včetně shody rozměru a hloubky dezénu, a podívejte se na brzdové kotouče a hadičky, zda nejsou viditelné netěsnosti. Krátce se projeďte a naslouchejte podvozku, nepravidelné zvuky prozradí vůle a ušetří vám nepříjemné překvapení na lince. Nakonec věnujte pár minut karoserii, rámům dveří a prahům. Pokud se vám něco nezdá, objednejte se do servisu ještě před termínem STK. Oprava drobnosti je levnější než opakovaná kontrola a zbytečně ztracený čas.
Nejčastější propadáky mají společného jmenovatele. Chybějící doklady a nesoulad s registrací, základní nefunkční prvky vozu a podceněné skryté závady včetně emisí a koroze. Kdo tuto trojici ohlídá, výrazně zvyšuje šanci, že prohlídkou projde napoprvé. Technická kontrola je průkaz toho, že váš vůz neohrožuje posádku ani okolí. Berte ji jako pravidelný servisní milník. Krátká příprava doma a případné doladění v servisu vrátí klid za volant i jistotu, že příště nebudete odcházet z haly s nepořízenou.
Zdroje: Portalridice.cz, Auto.cz, Denik.cz