Nebezpečné situace v MHD: Co dělat, když cestujícího potká kolaps nebo když někoho přivřou dveře? Tyto informace by měl znát úplně každý

Každý, kdo cestuje hromadnou dopravou, počítá spíš s nudnou rutinou než s krizí.

Nasednete, sednete si, podíváte se z okna a vystoupíte. Jenže někdy se stane něco, co z běžné jízdy udělá nebezpečnou situaci. Kolaps cestujícího, úraz, nebo dokonce člověk přivřený do dveří – to jsou okamžiky, kdy se počítá každá vteřina a rychlá reakce může zachránit život.

Když cestující zkolabuje

Představte si, že ve vedlejším sedadle někdo náhle ztratí vědomí. Panika není na místě, i když je přirozená. Základem je zachovat klid a rychle jednat. Nejprve zkontrolujte, jestli postižený dýchá. Pokud ne, volejte ihned záchranku na číslo 155 a začněte s masáží srdce – rytmické stlačování hrudníku zhruba stokrát za minutu. Když dýchá, položte ho do stabilizované polohy na bok a do příjezdu záchranářů hlídejte, aby měl volné dýchací cesty. A nezapomeňte upozornit řidiče nebo průvodčího, aby vozidlo zastavilo a pomoc přijela co nejdřív.

Přivření do dveří není banalita

Možná to zní jako maličkost, ale přivření člověka do dveří tramvaje nebo metra může být vážný problém. Pokud si toho všimnete, okamžitě informujte řidiče nebo použijte nouzový signalizační systém ve voze. Nikdy se nesnažte dveře otevírat násilím – hrozí zranění nebo ještě větší škoda. Rychlá komunikace s obsluhou je tady klíčová.

Podobné situace bývají pro svědky stresující. Lidé znejistí, nevědí, co dělat, a často se spoléhají, že zasáhne někdo jiný. Tomu se říká efekt přihlížejícího – čím víc lidí kolem, tím menší pravděpodobnost, že někdo pomůže. Proto je důležité překonat ostych a převzít iniciativu. Když začnete jednat vy, ostatní se většinou přidají – někdo zavolá záchranku, další půjde upozornit řidiče, jiný přinese vodu nebo bundu na přikrytí.

Znalost první pomoci se počítá

Nikdo z nás si nepřeje podobnou zkušenost, ale stát se to může každému. Proto se vyplatí mít základní znalosti první pomoci. Stačí pár hodin kurzu a získáte jistotu, že v krizové situaci dokážete reagovat. Naučíte se, jak rozpoznat zástavu dechu, jak provádět masáž srdce nebo jak pomoci člověku, který se dusí. V praxi pak nebudete ztrácet drahocenný čas hledáním, co vlastně dělat.

U kolapsu rozhodují minuty. U přivření do dveří zase okamžitá reakce zabrání vážnému zranění. V obou případech platí: mlčet a čekat se nevyplácí. Není ostuda přivolat pomoc i v situaci, kdy si nejste jistí. Záchranáři vždy raději přijedou „zbytečně“, než aby přijeli pozdě.

Cesta autobusem nebo metrem obvykle proběhne bez problémů. Ale když se objeví krize, záleží na duchapřítomnosti cestujících. Umět podat první pomoc, upozornit řidiče a nebát se převzít iniciativu – to jsou kroky, které mohou zachránit lidský život. Možná to nikdy nebudete potřebovat. Ale pokud ano, budete rádi, že jste připraveni.

Zdroj: quora.com, nhs.uk, bbc.com