Každý druhý Čech neví, kdo má přednost na tomto přechodě. Chodci to totiž nejsou
Na některých místech v Česku se můžete setkat se zcela zvláštním přechodem. Na rozdíl od běžného přechodu, který je značený zebrou, je tento „přechod“ označený přerušovanými čarami.
Mnozí dospělí stále tápou v tom, jak by měli správně přecházet komunikaci. Typickými „chybami“ jsou bezhlavé přebíhání nebo pomalá chůze. Celá řada z nás také nemá správné povědomí o tom, kdy má chodec na přechodu bez semaforu přednost před autem, což může mít fatální následky.
Právě kvůli této falešné jistotě chodců, že jim musí dát auto vždy přednost, došlo k příliš mnoha nehodám, což bylo pro stát popud k tomu, aby situaci řešil.
Místo pro přecházení není přechod pro chodce
A k překvapení mnohých to vyřešil tak, že na některých místech přechod pro chodce zkrátka a dobře zrušil. Namísto něj vzniklo tzv. místo pro přecházení. To může někomu na první pohled připadat jako klasický přechod pro chodce. Přesto jsou pravidla pro jeho přecházení odlišná.
Každý by je měl znát dobře, protože neznalost by ho mohla stát život.
Tzv. místo pro přechod zná český zákon od roku 2006. Podle normy z tohoto roku nesmějí klasické přechody pro chodce být od sebe vzdálené méně než 50 metrů. Z některých dosavadních rušených přechodů tak začaly z toho důvodu vznikat právě místa pro přecházení.
Na rozdíl od přechodu pro chodce není toto místo označené dopravní značkou, ale pouze přerušovanými pruhy na zemi. Místa pro přecházení najdeme typicky u tramvajových ostrůvků, když ukazují chodcům směr, kudy by měli přejít vozovku, pokud zde budou vystupovat.
Neznamená to však, že se zde nachází typický přechod pro chodce, na kterém má chodec přednost před vozidly. Jde spíše o organizaci toho, kde budou lidé přecházet.
Chodec nemá přednost
Pokud tedy chce chodec na místě pro přecházení přejít, musí dávat dobrý pozor na to, zda se neblíží vozidlo, které zde má přednost. Do vozovky pak může chodce vstoupit až tehdy, když se přesvědčil, že se bezprostředně neblíží žádné vozidlo.
To nesmí chodec nijak omezit. Pokud již chodec vstoupil do vozovky, přijíždějící vozidlo nesmí ohrozit jeho a musí tedy zastavit a počkat, až chodec bezpečně přejde. Znamená to, že chodec nemusí na místě pro přecházení letět, aby stihl přejít, ale v klidu přecházení dokončí. Jít by měl tou nejkratší cestou a bez zbytečných prodlev.
Připomeňme si, jak odlišná je situace na přechodu pro chodce. Zde má totiž chodec přednost před vozidly už tehdy, když se postaví na začátek přechodu a dá najevo záměr přejít.
Tehdy by mu měl řidič vozidla dát přednost a pokud ho zde spatří, pak zastavit, aby mohl chodec v klidu přejít. Tato absolutní přednost ale neplatí tehdy, pakliže je přechod umístěn přes tramvajové koleje, protože zde má naopak přednost tramvaj, a to vždy.
Místa pro přecházení působí celou řadu nedorozumění
Bohužel místa pro přecházení působí celou řadu nedorozumění. Ačkoliv původně vznikla v dobré víře, že se tím sníží počet nehod, neboť chodci budou vědět, že zde nemají přednost a budou dávat pozor na projíždějící vozidla, nejsou ve skutečnosti obeznámeni s tím, jaká jsou zde pravidla.
A tak si zde chodci vynucují přednost nebo zde řidiči zcela zbytečně zastavují. I tak proto dochází k dopravním nehodám. A na vině je prostá neznalost dopravních předpisů.
Zdroj: besip.cz, Ministerstvo dopravy, autosalon.tv