Jízda s autolékárničkou je povinnost. Přesně daný je i její obsah. Znáte ho?

Autolékárnička možná není ta nejzajímavější věc, kterou vozíte ve svém autě, ale v krizové situaci může sehrát zásadní roli. Není to jen další z mnoha povinností, kterou na nás klade legislativa – je to hlavně otázka odpovědnosti. Nejen vůči sobě, ale i vůči spolucestujícím a ostatním účastníkům silničního provozu.

A přestože ji většinou jen zasuneme do přihrádky v kufru a doufáme, že ji nikdy nebudeme muset použít, pravidla kolem autolékárničky se čas od času mění. Víte, co přesně v ní dnes musí být, co je naopak doporučené mít navíc a jak často byste ji měli kontrolovat?

Lékárnička není jen formalita

Zákon je v tomto případě celkem jasný. Vyhláška č. 341/2002 Sb. stanovuje povinnost mít v autě autolékárničku, která odpovídá velikosti a typu vozidla. Tato povinnost se týká většiny motorových vozidel – ačkoliv výjimku mají například mopedy nebo motorové vozíky.

Obsah lékárničky je stanoven do posledního obvazu. U osobních aut se používá tzv. lékárnička velikosti I, která obsahuje vše potřebné pro základní první pomoc – od hotových obvazů, přes škrtidlo, trojcípý šátek, nůžky, náplasti, až po izotermickou fólii. Všechny tyto položky musí odpovídat konkrétním požadavkům na rozměr, savost, pevnost nebo účinnost.

Když se zamyslíte nad tím, co všechno se v běžném provozu může stát – od odřeného kolene po komplikovanější úraz – začíná vám možná dávat větší smysl, proč si dát na stavu lékárničky opravdu záležet.

Když rozhodují detaily

Opravdu záleží na tom, jestli jsou obvazy prošlé o pár měsíců? Teoreticky ne. Prakticky ano. Materiály stárnou, ztrácí pružnost, lepivost nebo savost – a ve chvíli, kdy je opravdu potřebujete, je pozdě řešit, jestli by ještě „nějak šly použít“.

Ministerstvo dopravy ČR přitom upozorňuje, že u některých typů výbavy (např. u dříve používaných resuscitačních roušek s filtrací) už není třeba kvůli expiraci měnit celou lékárničku – ale je vhodné ji zkontrolovat a doplnit v souladu s aktuální vyhláškou. Pokud si tím nejste jistí, na stránkách Ministerstva dopravy najdete přesný seznam i jednoduché infografiky, které poradí, co všechno má vaše lékárnička obsahovat.

A co navíc?

Zákon vám sice říká, co musíte mít, ale nebrání vám přidat něco navíc. Zkušenější řidiči si do lékárničky přihazují například pinzetu, dezinfekční ubrousky, náhradní rukavice nebo rychloobvazy. Nejde o to, aby z ní byla miniaturní ordinace, ale o to, abyste měli v autě všechno, co může ve stresové situaci pomoct. A někdy je to i obyčejný sáček na odpad nebo pár bonbónů pro malé děti, které se při čekání na pomoc bojí.

Kontrolovat, kontrolovat, kontrolovat

Měnit lékárničku byste neměli jen kvůli expiraci. Důležitý je i fyzický stav. Pokud je roztržený obal, chybí rukavice nebo máte nůžky rezavé od vlhkosti, už se nedá mluvit o plně funkční výbavě. Ideální je kontrola alespoň jednou ročně, třeba při výměně pneumatik. A pokud s autem jezdíte na STK, nezapomeňte – i stav lékárničky je součástí kontroly.

Závěr? Jednoduchý a důležitý

Autolékárnička je maličkost, která může sehrát velkou roli. Málokdo si při nastupování do auta říká „dneska mě možná zastaví policie“ nebo „dneska budu muset poskytnout první pomoc“. Ale když k tomu dojde, může být právě autolékárnička tím, co udělá rozdíl mezi zmatkem a účinnou pomocí.

Nečekejte, až se něco stane. Zkontrolujte svou lékárničku v klidu – ideálně ještě dnes. Ušetříte si tím starosti, pokutu, ale možná i něco mnohem cennějšího.

Zdroj: Ministerstvo dopravy, Wikipedie