Jak správně vybrat cyklistickou přilbu? Nejvíc záleží na tom, aby dobře seděla – proto si nejdřív změřte obvod hlavy

Letní slunce pálí do asfaltu, lesní pěšiny voní pryskyřicí – zkrátka ideální kulisy k pořádnému výletu na kole. Ať už honíte osobní rekordy po silnici, nebo si jen užíváte klidnou jízdu do práce, hlava si zaslouží stejnou péči jako karbonový rám. Přilba není módní doplněk, ale základní výbava, která může rozhodnout o tom, jestli z pádu odejdete po svých.

Takže … jak se vyznat v záplavě tvarů, technologií a zkratek, aby vám helma správně sedla a vydržela víc než jednu sezónu? V následujících odstavcích probereme základní typy, podíváme se na písmenka skrývající bezpečnostní normy a připomeneme, jak helmu správně nosit i opečovávat.

Proč na hlavě nestačí kšiltovka

Každý pátý úraz cyklisty končí poraněním hlavy. Přilba umí při nárazu absorbovat energii, kterou by jinak dostala lebka – a to platí i při nízkých rychlostech. BESIP to názorně demonstruje „melounovým testem“: meloun v helmě přežije pád z výšky, ten bez ochrany praskne jako nic.

Přehled typů cyklistických přileb

• Silniční (road & aero) – Lehká skořepina s důrazem na ventilaci a aerodynamiku.
• MTB trail / enduro – Robustnější provedení s kšiltem a hlubším krytím temene. Často nabízí odnímatelný chránič brady (tzv. convertible).
• Full-face downhill – Integrální helma připomínající moto kros, určená pro sjezdy a bike-park. Splňuje přísnější testy ASTM F1952.
• BMX / skate bowl – Kulatý „peanut“ tvar, menší ventilace, ale vysoká odolnost při opakovaných drobných nárazech.
• Městská a „commuter“ – Stylová skořepina s reflexními prvky nebo integrovaným světlem, často v barvách k saku i džínám.
• Helma na elektrokolo – Větší rychlosti (do 45 km/h) vyžadují vyšší standard NTA 8776, který chrání větší část hlavy.
• Dětská – Nižší hmotnost a pestré motivy; pro nejmenší existuje norma EN 1080 se speciální sponou, jež se při zatížení sama rozepne.

Bezpečnostní normy – malá písmena, velký význam

• EN 1078 – Evropský etalon pro kola, skate a in-line. Testuje náraz na plochý i „obrubníkový“ kovový hranol; přilba nesmí přenést víc než 250 g.
• CPSC 16 CFR 1203 – Povinná norma pro USA; používá vyšší pádové výšky než EN 1078, což vede k mohutnější skořepině.
• ASTM F1447 – Dobrovolná americká specifikace pro rekreační ježdění, čerstvě zpřísněná na 275 g.
• Snell B90/B95 – Nezávislá nadace s ještě tvrdšími limity, používaná hlavně u závodních a dětských helem v USA.
• NTA 8776 – Holandský standard pro rychlá e-kola; pracovní rychlost až 45 km/h a širší krytí spánků.

Při nákupu hledejte na vnitřní etiketě CE + číslo normy (u dětí EN 1080, u dospělých EN 1078). Splnění více standardů není na škodu; výrobce tím jen dokazuje, že helma obstála v různých zkušebních metodách.

Jak poznat, že vám přilba sedí

1. Helma leží vodorovně a přední hrana končí zhruba dva prsty nad obočím.
2. Boční popruhy tvoří půlky písmena Y, spoje jsou těsně pod ušním lalůčkem.
3. Pod zapnutým řemínkem u brady protáhnete jeden prst.
4. Zkuste zakroutit hlavou. Přilba se hýbe maximálně o centimetr; větší pohyb znamená, že je třeba dotáhnout kolečko nebo vybrat menší velikost.

Technologie, které stojí za řeč

• MIPS – Nízkotřecí vložka, která dovolí skořepině sklouznout o 10–15 mm a snižuje tak rotační síly při šikmém nárazu.
• WaveCel / Koroyd – Skládací plástve z plastu nebo polymerních trubiček, které postupně absorbují energii.
• Dual-density EPS, karbonové výztuhy či magnetické spony Fidlock – detaily, jež zvednou cenu, ale často i pohodlí.

Kdy vyměnit přilbu a jak se o ni starat

• Po každém větším pádu – i když skořepina vypadá v pořádku, vnitřní EPS může být prasklý.
• Každé 3–5 let – materiál stárne, UV záření a pot jej připravují o pružnost. Někteří výrobci mluví o třech letech, jiní o pěti; pokud jezdíte denně v létě i v zimě, držte se spodní hranice.
• Čištění – vlažná voda + jemné mýdlo, žádná rozpouštědla. Výstelky můžete vyprat ručně, skořepinu otřít měkkou houbičkou.
• Skladování – suché, tmavé místo, teploty do 25 °C. Nedávejte helmu na zadní okno auta, kde se v létě peče na padesát stupňů.
• Transport – raději do textilního sáčku nebo v batohu s vyztuženou kapsou, aby se přezky nepolámaly v kufru.

Zdroje: besip.gov.cz, Science Direct