Inspirací pro vznik zásadního modelu Quattro byl terénní vůz s pohonem všech kol, který Audi postavilo pro německou armádu

Začalo to v roce 1977, kdy Audi dostalo za úkol postavit terénní vozidlo pro německou armádu. Vůz, označovaný jako Volkswagen Iltis, byl vybaven systémem pohonu všech kol, který byl postaven na podvozku sedanu Audi 100.

Po testování stroje v hluboké zimě na terénní zkušební trati si německá automobilka uvědomila, že Iltis se dokáže terénem prodírat mnohem rychleji než kterýkoli z jejích mnohem výkonnějších sedanů s pohonem předních kol, píše web Popular Mechanics.

Jörg Bensinger, jeden z inženýrů, kteří na Iltisu pracovali, usoudil, že čtyři poháněná kola by mohla být skvělým katalyzátorem k naplnění cíle Audi vyrábět sofistikované silniční vozy, které by bylo možné upravit pro jízdu v rallye. Předložil tuto myšlenku šéfovi výzkumu a vývoje společnosti Ferdinandu Piëchovi, který s ní souhlasil. Mít dvě hnané nápravy nebyla nutně nová myšlenka, ale nikdy nebyla použita u malého vozu, jako je sedan. Audi tak vytvořilo to, co dnes označujeme jako pohon všech kol.

Místo těžkopádné převodovky, která by se do malého osobního vozu příliš nevešla, využívalo první skutečné Audi Quattro mezinápravový diferenciál se spojkovým paketem, který rozděloval točivý moment mezi přední a zadní kola. Centrální diferenciál byl mnohem elegantnějším řešením, které mohl řidič ručně uzamknout spínačem v kabině, což umožňovalo rozdělení točivého momentu mezi přední a zadní kola v poměru 50/50.

Pozdější verze Quattro byly vybaveny mnohem pokročilejším diferenciálem Torsen, který dokázal rozpoznat, která kola ztrácejí trakci, a měnit rozdělení točivého momentu pro optimalizaci jízdy vpřed. Chytrá inovace, která tento systém umožnila, spočívala ve využití dutého výstupního hřídele vycházejícího z převodovky, což Audi umožnilo vést další hřídel přímo jeho středem pro pohon předních kol.

Vyvrcholením snah Audi byl model Ur Quattro, který měl premiéru na ženevském autosalonu v roce 1980. „Ur“ není překlep, je to německý výraz pro „originál“. Toto Ur Quattro bylo jedním z nejpokročilejších vozů na součástky, jaké kdy automobilový průmysl viděl. Jeho nejmodernější systém AWD umožňoval řidičům využívat přirozené výhody trakce na vozovce. To bylo neslýchané, protože běžné systémy pohonu všech kol jsou použitelné pouze v terénu.

Krátce poté značka založila Audi Sport, svou závodní divizi, která měla postavit rallyový vůz Quattro, který byl výkonnější a měl ochrannou klec. První závodní vůz Quattro prokázal možnosti trvalého pohonu všech kol a v roce 1981 dojel v rallye Algarve na prvním místě o 30 minut – nemohl však být oficiálně vyhlášen vítězem, protože ještě nebyl homologován. (Mistrovství světa v rallye, neboli WRC, vyžaduje, aby každý výrobce postavil 400 jednotlivých silničních vozů na základě závodního vozu, aby se mohl zúčastnit soutěže.) V roce 1982 Audi šampionát vyhrálo, což bylo vítězství, které bylo v roce 1983 zastíněno díky titánskému souboji s Lancií a vozem 037 s pohonem zadních kol.

Audi přeneslo brilantní vlastnosti modelu Quattro do dalších silničních vozidel své řady. A v následujících letech si automobilky po celém světě uvědomily výhody systému pohonu všech kol, který to všechno odstartoval.

Zdroj: popularmechanics.com