Hranatý a pomalý. Ošklivý Ikarus 553 na podvozku Avie rozhodně díru do světa neudělal
Letňanská Avia, vyrábějící lehké nákladní vozy pod francouzskou licencí Saviem, slavila úspěchy nejen na silnicích tehdejšího Československa, ale i ve vybraných spřátelených zemích. Méně známé jsou však malé autobusy postavené na podvozcích zmíněných českých vozů. Jedním z nich byl Ikarus 553. Jeho přísně hranatá karoserie vypadala vratce, nelíbila se téměř nikomu a se slabým motorem nedosahovala ani 80 km/h. Paradoxně většina jeho výroby skončila v Československu.
Ikarus 553, Čavdar a Neretva tvoří trojici asi nejslavnějších midibusů postavených v rámci spolupráce tehdejších zemí RVHP na podvozcích Avie. Ani v jednom případě nešlo o technický či estetický zázrak, ale abychom byli spravedliví, zatímco Neretva a řekněme i Čavdar vypadaly k světu, první Ikarus 553 byl z hlediska designu čirá hrůza. V jeho případě však nešlo o krásu, ale o ryze pragmatický přístup k výrobě autobusu určeného pro blízkovýchodní trhy.
Irácký speciál
Za hranatým Ikarusem 553, vyráběným v letech 1977-1981, je třeba hledat snahu maďarského výrobce autobusů Ikarus vyvážet své výrobky do zemí Blízkého východu. Pro prodej zahraničních výrobků na místních trzích však platila zásada, že musely být montovány v místní továrně. Maďarští konstruktéři tak museli vyvinout velmi jednoduchou konstrukci s podvozkem nákladního automobilu a hranatou karoserií z jednoduchých výlisků. Jejich sestavení muselo být jednoduché, rychlé a zvládnutelné i místními dělníky bez větší manuální zručnosti.
Výsledkem byl poměrně nevzhledný hranatý Ikarus na podvozku nákladního automobilu Avie (Ikarus se také neúspěšně pokoušel použít podvozky Scania a Steyr), který zároveň odstartoval jednání, jež vyvrcholila podpisem smlouvy mezi Maďarskem a Irákem v roce 1973. Na základě této dohody byla v Bagdádu zahájena montáž hranatých vozů Ikarus 553.10 a 553.14 (výroba v letech 1974-1980). Pro potřeby zemí SNS dostal malý Ikarus 553 upravenou karoserii, rozšířenou z 2100 na 2300 mm (takže na původním úzkém podvozku Avie vypadal o číslo větší).
Celkem bylo v letech 1977-1981 vyrobeno 1145 těchto širokých Ikarusů 553, z nichž celých 818 nakonec skončilo v Československu. Zajímavé je, že model 553 skončil v roce 1981 a na scéně se objevil jeho nástupce, početně horší Ikarus 543 (kterého se nakonec vyrobilo jen 179 kusů).
Hranatý Ikarus 553 měl vnější rozměry 6310 x 2300 x 2685 mm, přední a zadní část karoserie byly naprosto stejné (až na světla), rozvor náprav byl 3240 mm a rozchod kol pouze 1640 mm (vpředu) a 1540 mm (vzadu). Vůz poháněl vznětový čtyřválec Avia 712.11 (58,8 kW/80 k), podvozek dodávala Avia 30N a jeho pohotovostní hmotnost byla 4300 kg. Přepravoval řidiče + 19 cestujících a dosahoval maximální rychlosti 77 km/h. Dochovalo se jen velmi málo exemplářů a ani jako sběratelské autobusy si Ikarus 553 nevysloužil velkou pozornost.
Zdroj: redakce – autorský text, Avtoexport