Falešné přeplatky z finančáku se šíří po Česku. Jednejte urychleně

Finanční úřady se na daňové subjekty obrací formálně i neformálně a chtějí poskytnout dokumenty. Informační povinnost má však své limity. Ohledně čeho vás vlastně může kontaktovat finanční úřad? A může telefonicky nebo e-mailem požadovat převod nějakých finančních prostředků? Jaké jsou vaše práva a povinnosti. 

Daňové subjekty jsou povinné poskytnout správci daně informace, které povedou k naplnění cíle správy daně. Nesmí se ptát na informace, které se dozví z vlastní evidence nebo jiného orgánu veřejné moci. Důležité je, že výzva od finančního úřadu musí být vždy formální. Obvykle je doručená do datové schránky. A navíc musí uvádět také důvod dotazu. Je tedy nutné, aby finančák vysvětlil nezbytnost požadovaných informací. 

Sankce při nereagování

V případě, že kontaktuje správce daně daňový subjekt telefonicky nebo pomocí klasického e-mailu, nehrozí sankce, pokud nebude daná firma nebo podnikatel reagovat. Výzva musí mít zkrátka zákonné podmínky. To mějte na paměti a nikdy nereagujte na telefonáty nebo SMS zprávy, které se tváří jako oficiální. A náležitě si veškeré také věci kontrolujte. Důvod? Podvodné telefonáty. 

Ty se po republice šířily především na počátku roku, kdy automat nahlásil nedoplatek nebo přeplatek na daních. Po zmáčknutí klávesnice na vyzvání pak dorazil odkaz na podvodnou stránku MOJE daně, kde se podvodníci po přihlášení snažili vylákat citlivé informace. Cílem pochopitelně bylo dostat se do vašeho bankovnictví a vylákat z vás peníze. Klidně i převodem, který učiníte vy sami. Neexistuje však částka, kvůli které by vás finanční úřad kontaktoval telefonicky a ještě vám v telefonu diktoval, kam peníze zaslat. 

Buďte opatrní při nakládání s penězi

Finanční správa by nikdy neposílala odkazy v textové zprávě. Přeplatky navíc vyplácí zcela automaticky, žádné vaše další údaje nepotřebuje. Je tedy důležité být obezřetný a automatické hlasové zprávy raději ignorovat, stejně jako textové zprávy nebo případně e-maily s odkazy. Pokud máte nějaké pochybnosti, pak se obraťte na příslušný finanční úřad a informace ověřte. 

Určitě je také dobré kontaktovat banku, případně policii. Dejte si pozor především na převod peněz. Snadno se totiž může stát, že podvodníkům dobrovolně přepošlete určitý obnos peněz v domnění, že platíte například finančnímu nebo jinému úřadu. Podvod se sice objevoval především v době, kdy se podávají daňová přiznání, to však neznamená, že ve zbytku roku podvodníci spí. 

Vishing a spooging

Aktuální trend nezákoných postupů podvodníků, jejich cílem je získat neoprávněné cizí finanční prostředky. „Kriminalisté zaznamenávají případy podvodů s milionovými škodami,” píše policie na svém webu. Podvody jsou podle policie často založené na principu telefonních hovorů. Fiktivní úředníci dokáží pořádně vystrašit a přimět převést peníze na bankovní účet, který označí za bezpečný. Věrohodnost často potvrdí ještě další telefonáty, například od policie. I takové telefonáty jsou však fiktivní. 

„Podvodníci totiž využívají takzvaného spoofingu,“ varuje policie. To znamená, že dokáží napodobit jakékoliv telefonní číslo. Na první pohled to tedy opravdu vypadá, že vám volá banka, finanční úřad nebo například policie. Pokud byste však na dané číslo zavolali zpět, je pravděpodobné, že o hovoru nikdo nic vědět nebude. Určitě tedy nikdy po telefonu nesdělujte své citlivé údaje k online bankovnictví a ideálně ani na telefonickou výzvu nepřevádějte peníze. Mějte na paměti, že banka i finanční úřad by jednali oficiální cestou. 

Zdroj: financnisprava.gov.cz, policie.gov.cz, csirt.muni.cz