Driftování: Technika se nepoužívá jen při závodění – pro mnohé je to adrenalinová zábava

Nejde jen o smyk a kouř z pneumatik. Driftování je zábava, adrenalin a řízení na hraně možností. Technika, která si získala svět – a klidně i vás.

Co je drift a proč se s tím vůbec někdo začal klouzat?

Drift je jízda v kontrolovaném smyku. To znamená, že zadní kola auta ztratí přilnavost, ale řidič to má pořád pod kontrolou – volantem koriguje směr a plynem reguluje úhel smyku. Výsledkem je jízda „bokem“, kterou znáte třeba z filmů, závodních her nebo videí z YouTube, kde auta kreslí oblouky po asfaltu a za nimi se valí oblaka kouře.

Původně to byla záležitost japonských horských silnic, kde řidiči zkoušeli projet zatáčky co nejrychleji a zjistili, že někdy se vyplatí pustit zadek auta do smyku. Postupně se z toho stala celá disciplína. Nejvíc se o to zasloužil Keiichi Tsuchiya, přezdívaný Drift King, který techniku dostal mezi lidi a později i do prvních závodů.

Proč se drift tak chytil?

Jednoduše: je to zábava. Pro řidiče i pro diváky. Když to někdo umí, vypadá to jako tanec auta na asfaltu – a k tomu ten zvuk motoru, kouř z gum a kontrola na hraně fyzikálních zákonů. To všechno dohromady je důvod, proč drift zůstává populární i přesto, že se nejezdí na čas, ale spíš na styl.

Hodně tomu pomohla i popkultura. Kdo neviděl „Tokyo Drift“, jako by nebyl. Driftování se objevilo v počítačových hrách, v anime, na YouTube… a lidé si řekli: „To chci zkusit taky!“

Jak se driftuje – a jak začít?

Než začnete snít o smyku v každé zatáčce, pojďme si říct pár základních věcí.

1. Auto – Nejlépe s pohonem zadních kol (RWD) a ideálně se samosvorem (LSD). Ale dá se začít i se starší zadokolkou bez úprav – důležité je, aby šla do smyku a dalo se s ní pracovat.

2. Místo – Zkoušet to na veřejné silnici je nejen nebezpečné, ale taky dost drahé, když vás chytí. Ideální jsou uzavřené plochy – cvičiště, autodromy, nebo drift školy, které najdete třeba v Hradci Králové nebo Mostě.

3. Techniky – Existuje jich víc. Na začátek si většina lidí pomáhá ruční brzdou, ale časem se naučíte i tzv. „clutch kick“ (prudké puštění spojky), nebo hrát si s přenosem hmotnosti auta (např. rychlým zatočením na opačnou stranu a následným přehozením – tzv. Scandinavian flick).

4. Pneumatiky – Připravte se, že guma mizí rychle. Pro trénink jsou nejlepší staré nebo levné pneu. Klidně „sjeté šlupky“ – alespoň vás nebude bolet, když je během jednoho odpoledne úplně zničíte.

Proč se do toho pustit, i když nejste závodník

Drift je skvělá zábava, ale má i další přínosy. Zlepšíte si cit pro auto, naučíte se ho ovládat v extrému, což se hodí třeba na sněhu nebo mokru. Navíc je to návykově zábavné – ten moment, kdy auto „jde bokem“ a vy to držíte, je prostě čistý řidičský endorfin.

A nemusíte hned mířit do závodů. Spousta lidí driftuje jen tak, pro radost. Komunita je přátelská, akce jsou často otevřené i pro začátečníky a když jednou zažijete první povedený smyk, budete chtít víc.

Je to pro všechny

Drift není jen pro vyvolené s nadupaným Nissanem nebo BMW. I s pár úpravami a trochou odvahy se do toho můžete pustit taky. Ať už se chcete jen sklouznout bokem na parkovišti, nebo máte ambice jezdit závody – začít můžete kdykoli. Stačí auto, volný prostor a chuť učit se něco, co vypadá šíleně, ale když to zvládnete, je to neskutečně uspokojující.

Zdroj: garaz.cz, idnes.cz