Dopravní mosty v ČR a jejich zvláštnosti: Na seznamu nechybí ani Radotínský most, který se pyšní úctyhodnou délkou

Mosty jsou součástí našeho každodenního života, a tak si často neuvědomuje, že to nejsou jen obyčejné stavby přes řeku nebo údolí. Jsou to kroniky vytesané do kamene a oceli. Tito tišší svědci našich dějin k nám promlouvají každý den.

V obloucích starých kamenných mostů se skrývá moc králů, v ocelových viaduktech duní ozvěna průmyslové revoluce a v moderních elegantních konstrukcích se zrcadlí naše současné ambice.

Kamenní titáni, kteří položili základy

Ve středověku znamenalo postavit most obrovskou moc a bohatství. Nebyla to žádná samozřejmost, taková stavba byla extrémně drahá a složitá, takže šlo o úkol jen pro nejmocnější vládce. A právě do této doby spadá náš skutečný rekordman Kamenný most v Písku. Ten tu stál dlouho předtím, než se vůbec začala stavět česká ikona v Praze.

Sice se nedochovaly zakládací listiny, ale podle historiků jej nechal postavit král Přemysl Otakar II. někdy ve druhé polovině 13. století. Tato skutečnost z něj dělá náš nejstarší dochovaný most.

Nebyl to jen tak ledajaký most – stál na Zlaté stezce, klíčové obchodní trase, po které do Čech proudila drahocenná sůl. Most tu tak stojí již více než 750 let a prokázal neuvěřitelnou odolnost. Vždyť zvládl i katastrofální povodeň v roce 2002. Dnes už je uzavřený pro auta a slouží jako tichý strážce historie města.

Jeho slavnějším sourozencem je Karlův most, pražský klenot plný legend. Zatímco písecký most je symbolem účelnosti, ten Karlův je spojením geniálního inženýrství a hluboké symboliky. Legenda praví, že Karel IV. položil základní kámen v astrologicky dokonalý okamžik: 9. 7. 1357 v 5:31 ráno. K pevnosti prý přispěla i malta vylepšená vajíčky, což nedávné analýzy potvrdily. Přes 400 let byl jedinou spojnicí pražských břehů a postupně se proměnil v unikátní galerii pod širým nebem s 30 sochami.

Giganti z oceli a betonu

Průmyslová revoluce přinesla nové materiály a s nimi i nové možnosti. Ocel a beton umožnily stavět déle, výše a rychleji.

Negrelliho viadukt je skvělým příběhem o prozíravosti. Představte si Prahu v 19. století, kdy se naplno rozjíždí železnice a je potřeba rychle spojit nádraží s novou tratí na Drážďany. Z tohoto úkolu vzešlo monstrózní dílo, které v roce 1850 drželo titul nejdelšího mostu v Evropě. Génius konstruktéra Aloise Negrelliho byl v tom, že myslel dopředu. Navrhl most tak, aby ho nerozhodila ani velká voda. A že to nebyla jen teorie, se potvrdilo při povodních v roce 2002, které stavba ustála naprosto bez problémů. Po nedávné rekonstrukci je připraven na další staletí služby.

Dalším dílem je Žďákovský most, jehož krása skrývá temné tajemství. Elegantní ocelový oblouk klenoucí se nad Orlickou přehradou je považován za vrchol československého inženýrství a vysloužil si přezdívku „Most století“. Jeho krása však ostře kontrastuje s hrůzami z 90. let, kdy z něj tzv. „orličtí vrazi“ shazovali do přehrady těla svých obětí.

Do této éry patří i Nuselský most, který funguje jako dvě tepny v jednom těle. Nahoře po něm sviští auta, zatímco v jeho útrobách jezdí metro. Příběh jeho stavby je dramatický – původně se počítalo s lehkými tramvajemi, ale kvůli politickému rozhodnutí se musela konstrukce narychlo zesilovat pro těžké sovětské metro. Legendární zkouška, kdy na most najelo 66 tanků, potvrdila jeho odolnost.

Ikony nové doby, kde se funkce snoubí s uměním

Po roce 1989 se mosty staly i plátnem pro architekty. Nejde už jen o funkci, ale i o krásu a originalitu.

Když se řekne moderní most, spoustě lidí se vybaví Mariánský most v Ústí nad Labem. A není divu, je to spíš umělecké dílo než jen obyčejná stavba. Architekt Roman Koucký přišel s odvážným asymetrickým návrhem, který městu dal úplně novou tvář. Brzy si ho všimli i ve světě a ocenili ho jako jednu z deseti nejlepších staveb své doby.

Koucký ale nezůstal jen u jednoho skvostu. Jeho rukopis nese i pražský Trojský most, jemná pavučina napnutá přes Vltavu. Působí skoro až nehmotně, a to hlavně díky extrémně plochému oblouku a spleti ocelových lan. Je to další ukázka toho, že v Česku zkrátka umíme stavět mosty světové úrovně.

Posledním zástupcem je Radotínský most, nenápadný rekordman. Se svou délkou 2 291 metrů je suverénně nejdelším mostem v Česku a klíčovou částí Pražského okruhu. Ačkoliv je to hlavně praktická stavba, myslelo se i na lidi – pod mostovkou je zavěšena lávka pro pěší a cyklisty.

Od středověkých kamenných strážců až po moderní sochařská díla, české mosty vyprávějí příběh naší země. Jsou to trvalé archivy našich dějin, které propojují nejen břehy, ale i minulost se současností.

Zdroje: asb-portal, kudyznudy.cz, wikipedia, cestomila