Biometrické ovládání auta: Je to pohodlné, ale může to být také nebezpečné

Z auta se stává osobní asistent, který vás nejen odveze, ale i pozná. Biometrické technologie v autech slibují větší pohodlí a bezpečnost. Jenže v momentě, kdy přestaneme používat klíče, otevíráme dveře i zcela novým rizikům, o kterých se zatím příliš nemluví.

Představte si, že přijdete k autu a ono vás samo pozná. Nepotřebujete klíče, nemusíte lovit čip ani zadávat kód. Stačí váš prst nebo tvář. Vůz vás přivítá, otevře se, nastartuje a vše nastaví přesně podle toho, kdo právě sedl za volant.

To, co ještě nedávno působilo jako scéna z budoucnosti, se dnes objevuje ve výbavě moderních aut. Biometrické technologie, které jsme si zvykli používat v mobilech nebo při odbavení na letištích, se nenápadně zabydlují i v autech. Přinášejí sice větší komfort, ale zároveň otevírají témata, která bychom neměli jen tak přejít.

Technologie, které reagují na vás

Moderní automobilky dnes běžně testují nebo už rovnou nasazují různé formy biometrického ovládání. Hyundai Genesis GV70 umí auto odemknout i nastartovat pomocí otisku prstu. Systém není jen o bezpečnosti, ale i o komfortu. Auto si zapamatuje konkrétního řidiče a přizpůsobí podle něj pozici sedadla, teplotu v kabině i oblíbené skladby.

Volvo zase zkouší sledování stavu řidiče pomocí kamery. Ta sleduje směr pohledu, mrkání nebo známky únavy. Cílem je chránit řidiče před mikrospánkem nebo ztrátou pozornosti.

Automobilky jako BMW, Tesla nebo Mercedes rovněž zkoumají rozpoznávání obličeje nebo hlasu. Auto tak může fungovat jako osobní prostor, který reaguje na jednotlivé uživatele podle toho, kdo právě řídí.

Pohodlí, které si rychle oblíbíte

Biometrie v autě umí zjednodušit každodenní rutinu. Nepotřebujete nosit klíče. Nepotřebujete si pamatovat přístupové kódy. Auto vás samo pozná. Pokud vůz používá více členů domácnosti, každý má svůj osobní profil.

Z hlediska zabezpečení jde o další úroveň ochrany. Otisk prstu má každý z nás naprosto unikátní. A právě to z něj dělá bezpečnější způsob, jak se dostat do auta, než když s sebou nosíte klasický klíč. Výrobci navíc taková data pečlivě šifrují, aby se k nim nikdo zvenčí jen tak nedostal.

Evropská asociace výrobců automobilů si všímá, že u modelů s moderním zabezpečením klesá počet krádeží. A právě biometrické ověřování v tom hraje čím dál výraznější roli. U některých značek se už objevují funkce, které automaticky upozorní na podezřelé pokusy o přístup.

Kde pohodlí přechází v riziko

Zní to dobře. Ale co když technika selže? Co když si poraníte prst? Co když máte oteklý obličej po zubaři? Nebo co když někdo získá vaši biometrickou stopu? Na rozdíl od hesla ji nemůžete změnit.

Organizace jako Electronic Frontier Foundation upozorňují, že únik biometrických dat může mít závažné důsledky. Auta propojená s aplikacemi nebo cloudem jsou v případě špatného zabezpečení snadným terčem útoku.

Další obavy plynou z nedostatečné právní regulace. Biometrické údaje patří podle evropského nařízení GDPR mezi zvlášť citlivé informace. Přesto není vždy jasné, jak s nimi výrobci zacházejí. Kdo má přístup k datům? Jsou skutečně šifrovaná? A jak dlouho se uchovávají?

V neposlední řadě je třeba mluvit i o otázce soukromí. Kamera sledující pozornost řidiče může teoreticky zaznamenávat i další činnosti. V autě trávíme hodiny týdně. Stává se naším druhým obývákem. A do něj bychom si rozhodně neměli pouštět nikoho bez našeho vědomí.

Biometrie není zlo, ale vyžaduje respekt

Biometrické technologie v autech umí být užitečné. Ušetří čas, zvýší bezpečnost, zpříjemní každodenní cestování. Ale stejně jako každá moderní technologie si žádají zodpovědný přístup.

Auto, které vás pozná podle obličeje nebo prstu, vám může dobře sloužit. Ale pokud nad ním ztratíte kontrolu, může se stát zdrojem problémů, které dřív vůbec neexistovaly.

Technologie nejsou samy o sobě špatné. Je to jen nástroj. A bude záležet především na nás, jak dobře se naučíme jejich výhody využívat a jak zodpovědně se postavíme k rizikům, která přinášejí.

Zdroje: Europol, MobilMania