Automatická vs manuální převodovka. Proč je automat lepší a co je třeba vědět

Úkolem převodovky je přenášet výkon z motoru na kola vozidla. Obecně lze říci, že existují manuální převodovky a automatické převodovky. Ty první se obvykle liší počtem převodových stupňů, zatímco automatické převodovky mohou být plynulé nebo dvouspojkové a také mají různý počet převodových stupňů.

Domovinou automatických převodovek je Severní Amerika, kde se první automat objevil již v roce 1904. Dnes je jimi v zámoří vybavena naprostá většina osobních automobilů. V posledních letech si automaty rychle získávají oblibu i na ostatních kontinentech, zejména v Evropě. Vše nasvědčuje tomu, že za 10 až 15 let budou manuální převodovky vzácností i na našem kontinentu.

Automat už není takovou vzácností

Ještě před několika desítkami let se automatické převodovky vyskytovaly spíše v drahých modelech s velkými motory. Dnes už ani ve vozech levných značek není automat ničím neobvyklým.

Prudký nárůst obliby automatických převodovek, a to i v kompaktních a menších modelech, je způsoben tím, že je jejich konstruktéři dělají stále dokonalejší. Mnoho řidičů navíc oceňuje, že jízda s automatem je pohodlnější, protože nevyžaduje tolik úkonů. Nyní je jen otázkou času, kdy i v oblíbených osobních modelech budou manuální převodovky pouhou technickou kuriozitou, jak píše web Drivparts. Zdá se, že hlavní překážkou jejich ještě větší obliby je cenový rozdíl u srovnatelných modelů, který se pohybuje od čtyř do celých desítek tisíc zlotých. Automatické převodovky jsou o tolik dražší než manuální.

Proč automat?

Automatické převodovky podporuje především jejich snadná obsluha a z ní plynoucí pohodlí při řízení. To platí zejména v městském provozu, který se vyznačuje neustálými změnami převodů od zastavování přes plazení až po prudké zrychlování, opětovné brzdění atd. S automatickou převodovkou v automobilu stačí řidiči pouze sešlápnout plynový nebo brzdový pedál.

Mechanismus převodovky volí převodové poměry, moment sepnutí spojky atd. V moderních automatických převodovkách je celá operace řízena elektronikou, která může být méně nespolehlivá než člověk a dokáže rychleji a lépe zvládnout fungování jednotlivých komponentů, například spojky. Není divu, že dva vozy se stejnými motory, ale různými převodovkami, budou mít rozdílné zrychlení a spotřebu paliva. Model s automatem může být nejen dynamičtější, ale také úspornější.

V městském provozu má automatická převodovka oproti manuální převodovce absolutní výhodu. To však neznamená, že i v modelech, které překonávají dlouhé vzdálenosti bez nutnosti řazení, je automat bezcenný.

Typy automatů

Když se podíváme na seznam osobních modelů s automatickou převodovkou, které jsou na našem trhu k dispozici, upozorníme na několik nejdůležitějších. Tak například koncern VW do modelů značek Audi, Seat, Škoda a Volkswagen montuje převodovky DSG, které mohou být v závislosti na motoru buď šestistupňové, nebo sedmistupňové. Ve vozech vyráběných v automobilkách Kia/Hyundai jsou v poslední době v módě dvouspojkové převodovky DCT. Ve Fordech najdeme převodovky PowerShift. Toyota zase s oblibou používá převodovky s plynule měnitelným převodem, jak uvádí web Auto Express.

V každé z těchto skupin samozřejmě existují více či méně zdařilé konstrukce. Sedmistupňová DSG s tzv. suchou spojkou má své mouchy, na rozdíl od šestistupňové s mokrou spojkou. Starší, šestistupňové automatické převodovky Hyundai a Kia si řidiči také velmi pochvalují, zatímco proti 7stupňovým DCT lze již mít námitky, zejména proti těm z prvního období výroby. Kritikou nešetří ani servisy na adresu automatů Ford PowerShift spolupracujících s většími motory v modelech Ford S-Max, Mondeo nebo Fiat Freemont.

Manuální převodovky

Manuální převodovky volí řidiči, kteří mají rádi absolutní kontrolu nad svým vozem a volí (podle svého názoru) nejvhodnější převodový poměr pro daný okamžik. Proto převažují manuální převodovky ve sportovních vozech, kde převažují tzv. sekvenční převodovky.

Při každém řazení, ať už nahoru nebo dolů, je třeba sešlápnout spojku a řadicí pákou změnit převodový stupeň. V současné době mají nejoblíbenější manuální převodovky šest rychlostních stupňů pro jízdu vpřed a jeden pro jízdu vzad (zpátečku). Slabší motory jsou stále vybaveny pětistupňovými převodovkami. Tyto převodovky se stále vyskytují v nejlevnějších verzích oblíbených modelů. Sedmistupňové manuální převodovky jsou již k dispozici i v osobních automobilech.

Nutnost sešlápnout spojkový pedál u manuálních převodovek při řazení znamená, že mnoho řidičů nesešlapuje spojkový pedál dostatečně, čímž se zkracuje životnost spojky. Obecně platí, že například při stání na křižovatce by měl být spojkový pedál sešlápnut až na podlahu (v takovém případě lze zařadit první rychlostní stupeň), nebo by neměl být sešlápnut vůbec – v takovém případě by měl být spojkový pedál uvolněn.

Velmi nepříznivou situací je sešlápnutí pedálu nepříliš silně, čímž dochází k prokluzování spojky a jejímu rychlejšímu opotřebení. Podobný efekt může mít i jízda s tzv. poloviční spojkou, tj. ani s pevným sešlápnutím, ani s úplným uvolněním. Tomu je třeba se pokud možno vyhnout. Této chyby se bohužel často dopouštějí dámy, které nohu na spojkový pedál, a tím i na celý mechanismus řazení, používají příliš jemně. U automobilů používaných ženami je proto spojka obvykle jednou z prvních součástí, které je třeba vyměnit.

Kdy dochází k poruše?

Ať už se jedná o manuální nebo automatickou převodovku, vyžaduje péči v podobě pravidelné a včasné výměny oleje. Životnost převodovky prodlužuje také její šikovné používání. O manuálních převodovkách jsme se zmínili výše. Automatické převodovky, zejména ty s plynule měnitelným převodem, vyžadují vhodnou techniku jízdy, která se projevuje především jemným, ale postupným sešlapováním plynového pedálu. V opačném případě motor pracuje v nevhodně vysokých otáčkách a vůz stále nabírá rychlost pomaleji, než by si řidič přál.

U mnoha automatických převodovek je možné měnit převodové poměry sekvenčně, tj. nepoužíváme spojkový pedál (protože spojkový pedál stejně není), ale příslušný převodový poměr volíme nahoru nebo dolů pomocí nastavení řadicí páky/převodovky nebo ovladačů na volantu.

Automatu z druhé ruky se nebojte

Každý, kdo má zkušenost s řízením vozu s automatickou převodovkou, nebude mít žádné výčitky svědomí při koupi jiného vozu s tímto typem převodovky. Zatímco při koupi nového vozu to nemusí být problém, při koupi ojetého vozu s vysokým počtem najetých kilometrů je vhodné být obezřetnější.

Za posledních 15 až 20 let se konstrukce motorů změnila, je v nich více elektroniky a totéž platí i pro převodovky. U těch nejstarších je pravděpodobné, že jsou nejen hodně používané, ale také jednoduše zanedbané. Proto jsou dvě převodovky, které mají najeto 250 000 km, ale mají dobrou a špatnou minulost, to znamená, že se bývalý majitel o ni staral nebo ji nechal tak, jak je. Jedna z nich klidně pojede dalších 50 000-100 000 km, zatímco druhá se po pár tisících kilometrech rozpadne, jak píše web Acko.

Už to není, co to bývalo

Opraváři převodovek se shodují, že moderní převodovky už nejsou tak odolné jako ty před 20 až 30 lety. Změnily se motory, technologické požadavky, takže se změnily i materiály, ze kterých jsou vyrobeny.
Konstruktéři často musí splnit kompromisy, jako je hmotnost a pevnost těla převodovky nebo jejích vnitřních součástí. Bez ohledu na typ převodovky se však předpokládá, že dobře udržovaná převodovka, a to i ta nejnovější, by měla bez problémů ujet 200 až 250 000 km.

Ty, které se používají v městském provozu, musí snášet větší zatížení, takže jejich životnost může být o 50 000 km kratší. Včasná výměna oleje, a to i dříve, než doporučuje výrobce motoru, také v převodovce, jízda při optimálních otáčkách pro zvolený převodový poměr, a to i u manuálních převodovek, zaručuje bezproblémovou jízdu i při ujetí 300 000 km a více.

Co se může pokazit v převodovce?

U manuálních i automatických převodovek je nejčastějším příznakem poruchy nemožnost změnit převodový poměr. U manuálních převodovek například „vyskočí“. U manuálních převodovek například jednička, trojka nebo není možné zařadit zpátečku. Někdy stačí vyměnit olej, filtry nebo těsnění, ale někdy je nutné vyměnit ložiska, vyměnit nebo opravit spojku, vyměnit spojkový zvon, přítlačný talíř nebo spojkový kotouč, vyměnit dvouhmotové kolo, opravit hydraulický systém převodovky nebo vyměnit těsnění. Bohužel, i když výměna levného dílu není tak nákladná a uzavírá se částkou tisíc zlotých, samotná práce při demontáži převodovky z vozu a její zpětná montáž po opravě může stát i několik desítek tisíc korun.

Shrnutí

Automatických převodovek se není třeba bát, protože i když jsou při koupi jimi vybaveného modelu dražší, časem náklady na jejich provoz v porovnání s manuální převodovkou tyto cenové rozdíly výrazně snižují. O každou převodovku je třeba se starat, tj. včas měnit olej a ihned odstraňovat i drobné závady, protože zanedbání malého detailu se rychle promění ve velký a drahý problém.

Odborníci vyvracejí mýtus, že automatické převodovky jsou nezničitelné, a naopak, že manuální převodovky je třeba po 150 000 km repasovat. Dobře udržované a správně používané převodovky mohou vydržet až do úplného opotřebení celého vozidla.

Zdroj: redakce – autorský článek, acko.com, autoexpress.co.uk, drivparts.com