30 bilionů korun! Tolik peněz chtějí automobilky investovat do elektromobility v příštích letech
Podle analýzy veřejných údajů a prognóz, které zveřejnila agentura Reuters, plánují přední světoví výrobci automobilů do roku 2030 vynaložit téměř 1,2 bilionu dolarů (v přepočtu 30 bilionů korun) na vývoj a výrobu milionů elektromobilů, baterií a surovin pro jejich výrobu.
Investice do elektromobilů překonávají předchozí odhady agentury Reuters a jsou více než dvojnásobné oproti poslednímu výpočtu, zveřejněnému teprve před rokem. Pro představu, Alphabet, mateřská společnost Google a Waymo, má tržní kapitalizaci 1,3 bilionu dolarů (v přepočtu 32 bilionů korun).
Automobilky podle analýzy předpokládají, že v roce 2030 plánují vyrobit 54 milionů elektromobilů, což představuje více než 50 % celkové výroby vozidel. Pro podporu tohoto bezprecedentního množství elektromobilů plánují výrobci automobilů a jejich partneři v oblasti baterií do roku 2030 instalovat 5,8 terawatthodin výrobní kapacity baterií, vyplývá z údajů společnosti Benchmark Mineral Intelligence a dalších výrobců.
V čele tohoto úsilí stojí společnost Tesla, jejíž šéf Elon Musk nastínil odvážný plán vyrobit v roce 2030 dvacet milionů elektromobilů, k čemuž budou zapotřebí odhadem 3 terawatthodiny baterií. Musk koncem října uvedl, že Tesla již pracuje na menší platformě vozidel, která by měla stát o polovinu méně než Model 3 a Model Y.
Ačkoli Tesla své plány výdajů plně nezveřejnila, podle analýzy finančních informací společnosti Tesla a prognóz globální poptávky po elektromobilech a výroby baterií či bateriových minerálů, kterou provedla agentura Reuters, bude takový exponenciální růst stát stovky miliard dolarů.
A co ostatní značky?
Například německý Volkswagen sice za Teslou zaostává, ale má ambiciózní plány do konce desetiletí, které počítají s částkou výrazně přesahující 100 miliard dolarů (přes 248 miliard korun) na vybudování globálního portfolia elektromobilů, přidání nových „gigafactory“ na baterie v Evropě a Severní Americe a zajištění dodávek klíčových surovin.
Toyota zase investuje 70 miliard dolarů (cca 173 miliard korun) do elektrifikace vozidel a výroby většího množství baterií. A očekává, že v roce 2030 prodá nejméně 3,5 milionu elektromobilů. Plánuje minimálně 30 různých modelů a předpokládá, že v tomto období přejde celá modelová řada Lexus na bateriový elektrický pohon.
Zatímco Ford neustále zvyšuje úroveň výdajů na nové elektromobily, nyní na 50 miliard dolarů (cca 124 miliard korun), a nejméně 240 gigawatthodin bateriové kapacity se svými partnery, protože chce v roce 2030 vyrobit přibližně 3 miliony bateriových elektrických vozidel (BEV), což je polovina jeho celkového objemu.
Takový Mercedes-Benz vyčlenil na vývoj a výrobu elektromobilů nejméně 47 miliard dolarů (v přepočtu 116 miliard korun), z toho téměř dvě třetiny na zvýšení globální kapacity baterií s partnery na více než 200 gigawatthodin.
BMW, Stellantis a General Motors plánují utratit za elektromobily a baterie nejméně 35 miliard dolarů (cirka 87 miliard korun), přičemž nejagresivnější program v oblasti baterií představil Stellantis. Přesněji do roku 2030 plánuje s partnery vytvořit kapacitu 400 gigawatthodin, včetně čtyř závodů v Severní Americe.
Jaké jsou typy elektromobilů?
BEV (Battery Electric Vehicle)
Zkratkou BEV se označují čistokrevné elektromobily, které nedisponují spalovacím motorem, ale v útrobách mají jeden či více elektromotorů. V praxi to znamená, že takové vozy musí býti pravidelně dobíjeny z elektrické sítě. Energie se uchovává v bateriích o kapacitě v rozmezí 40 – 100 kWh. Tento typ pohonu má například Volkswagen e-Golf, Hyundai Kona Electric nebo Tesla.
HEV (Hybrid Electric Vehicle)
Klasický hybrid, takže kombinace spalovacího motoru a elektromotoru. Hybridní vozy čerpají elektrickou energii z rekuperace anebo ze spalovacího motoru, který v určitých momentech funguje jako generátor. U těchto vozů je výhodou, že nejsou potřeba nabíjet ze sítě a navíc umí potěšit i příjemnou spotřebou paliva. Tuhle hybridní jednotku nabízí např. vozy Lexus nebo Toyota Prius. Existuje však ještě poddruh MHEV (Mild Hybrid Electric Vehicle), který pomáhá spalovacímu motoru při akceleraci, ale i za účelem nižší spotřeby paliva i emisí. S tímto systémem nyní pracuje často např. Mazda.
PHEV (Plug-in Hybrid Electric Vehicle)
Plug-in hybrid nabízí to nejlepší z obou výše zmíněných pohonů. Velká trakční baterie ve vozu se dobíjí nejen pomocí rekuperace při brzdění či spalovacím motorem, ale také pomocí elektrické sítě. Takže dá se jezdit čistě na energii z baterie, většinou kolem 50 km, a jakmile dojde, nastartuje se konvenční motor. Řidič si sám volí, kdy a kde na jaký pohon pojede a čistě elektrická jízda se hodí například do centra měst. Nevýhodou je pak celková hmotnost vozu vlivem přítomnosti dané baterie.
FCEV (Full Cell Electric Vehicle)
Jednoduše řečeno, elektromobily s palivovými články a dnes jezdí v podstatě jen na vodík. A jak to funguje? Větší část baterie je nahrazena nádrží na vodík a setem palivových článků, kde se vodík přemění na elektřinu a vodní páru. V současné době má tento systém pohonu např. Hyundai Nexo nebo Toyota Mirai, ale zatím se na globální expandování čeká.
Zdroj: reuters.com, portalridice.cz, elektrickevozy.cz