Řidiči jásají: Obce možná přijdou o rychlostní radary, které jim na pokutách vydělávaly miliony

Množství radarů, které napříč celým Českem měří rychlost, se možná zanedlouho výrazně smrskne. Budoucí vláda totiž zamýšlí, že milionové zisky z pokut odebere městům a obcím a přenese je na stát. Peníze by tak putovaly Státnímu fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Samosprávy se tak obávají, že na provoz radarů nebudou mít v rozpočtech dostatek prostředků. Chceme zrušit šikanu řidičů, shodují se zástupci formující se koalice.

Vznikající vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chce, aby peníze z pokut za překročení rychlosti odhalených radarovým měřením putovaly místo do rozpočtů měst a obcí do státního rozpočtu. Nově by s nimi hospodařil Státní fond dopravní infrastruktury. Ten další příjmy nutně potřebuje. Na příští rok mu končící vláda naplánovala rekordní výdaje ve výši 187 miliard korun, v rozpočtu ale 37 miliard schází. Změna v přerozdělování peněz z radarů by sice fondu nepřihrála tolik, ale část by pokryla. Každý radar průměrně vydělá skoro 800 tisíc korun ročně.

Obce nechtějí přijít o peníze

Zástupcům samospráv se ale změna nelíbí. Argumentují tím, že rychlost neměří kvůli zisku, ale bezpečnosti a zklidnění dopravy. Pokud o peníze přijdou, na jejich provoz prý už mít nebudou. „Je to naprostý nesmysl a pokus o vysávání financí obcí do rozpočtu státu,“ řekl starosta Kolína Michael Kašpar (STAN).

Jsou ale i obce, kde peníze vybrané na pokutách pouze nepokrývají provoz radarů, ale radnice je zvládají investovat třeba do bezpečnostních prvků, kamerových systémů nebo přehlednějšího dopravního značení. „Pokud by obce o tyto finance přišly, znamenalo by to možné omezování investic právě do míst, která jsou z jejich pohledu nejrizikovější. Města a obce přitom radary nevnímají jako nástroj k výběru pokut, ale jako prostředek ke zklidnění dopravy a ochraně zdraví obyvatel,“ tvrdí mluvčí Svazu měst a obcí Alexandra Kocková.

Neexistují však žádná pravidla, na jaké účely mají zisky z pokut putovat. Samosprávy s nimi mohou nakládat podle libosti. Ne všude je to přitom tak, že by sotva stačily na provozování radarového systému. Třeba v Benešově u Prahy v minulém roce na pokutách vydělali přes 40 milionů korun, v Říčanech a Vimperku více než 24 milionů.

Vláda chce spravedlivější systém

Právě to je podle budoucí vlády důvodem plánovaných změn. „Cílem přece není to, aby na tom někdo vydělával, cílem má být to, aby se zvýšila bezpečnost a nikoli, aby se šikanovali řidiči, že se na každých 500 metrech postaví radar,“ prohlásil místopředseda ANO a pravděpodobný příští ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Podle něj jsou navíc obavy, že obce a města už nebudou mít na radary peníze a měření skončí, zbytečné. Část výnosů na výdaje na pořízení, nájem, údržbu nebo administraci pokut samosprávám vláda ponechá. Do státního rozpočtu má jít pouze čistý zisk.

„Odmítáme automatické radary tam, kde mají sloužit jen k šikaně řidičů nebo k doplňování příjmů do obecních rozpočtů. Pokládáme za naprosto nepřijatelné, aby tady existovala města typu Říčany, kde jsou desítky radarů na místech, kde jen číhají na řidiče a znamenají vlastně nový typ daně do jejich rozpočtů,“ dodal šéf poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný.

Návrh nevnímají jako problematický ani dopravní experti. „Podobně to udělali třeba v Itálii, takže Česko by v tomto nebylo nijak ojedinělé. Pokud střední město má padesát radarů a kamer, tak je asi dost pravděpodobné, že jde víc o finanční motivy, než o bezpečnost,“ řekl Igor Sirota z automotoklubu ÚAMK.

Zdroje: zdopravy.cz, novinky.cz, ct24.cz