Tohle je nejhloupější silniční zákon Česka. Přesto za porušení dostanete 2 500 Kč pokuty

Na první pohled tento zákon působí rozumně. Má chránit okolí silnic, snižovat hluk a znečištění. V praxi ale často přináší pro řidiče víc otázek než jistoty. Předpis, který měl přinést větší pořádek a ohleduplnost do provozu, dnes mnohdy působí nejasně a nepřehledně. Řidiči často tápou, co je ještě v pořádku a co už může znamenat pokutu, i když svým chováním nikoho neomezují.

Skoro každý řidič podobnou situaci zažil. Auto stojí, motor běží a člověk čeká. Někdy jde o pár minut, než se uvolní místo, jindy o krátkou pauzu po cestě, nebo o zimní ráno, kdy člověk nechá běžet motor, aby se vyhřálo auto a odmrazila skla. Zvenčí to působí zcela nevinně. Vozidlo nikomu nepřekáží, nevydává výrazný hluk, nikoho neohrožuje. Přesto může právě taková chvíle skončit pokutou až 2 500 korun.

Co přesně zákon říká

Ustanovení, které tuto situaci upravuje, je součástí zákona o provozu na pozemních komunikacích. Podle jeho sedmého paragrafu nesmí řidič obtěžovat ostatní účastníky provozu ani jiné osoby. Týká se to například nadměrného hluku, znečišťování ovzduší, rozstřikování kaluží, ale také zbytečného ponechání motoru stojícího vozidla v chodu.

Záměr, se kterým bylo toto pravidlo přijato, je pochopitelný. Cílem bylo omezit zbytečné emise a chránit lidi před hlukem a výfukovými plyny. Jenže právě část o běžícím motoru patří k těm, které se v praxi uplatňují nejhůře.

Kde končí rozum a začíná paragraf

Problém spočívá v tom, že zákon neříká, co přesně znamená zbytečné ponechání motoru v chodu. Záleží tedy na výkladu. Jeden policista to může považovat za přestupek, druhý situaci vyhodnotí jako zanedbatelnou. Řidič se tak nikdy nemůže stoprocentně spolehnout, jak jeho chování dopadne.

V běžné praxi se přitom jedná o každodenní situace. Někdo nechá motor zapnutý kvůli klimatizaci, jiný kvůli vyhřívání skel. V zimě kvůli mrazu, v létě kvůli vedru. Zákon však mezi těmito důvody nerozlišuje. A to je důvod, proč mnoho řidičů považuje toto pravidlo za jedno z nejvíce odtržených od reality a nepraktických v běžném životě.

Když se dobrý úmysl mine účinkem

V době, kdy byl zákon sepsán, dával smysl. Auta byla hlučnější a spaliny výrazně znečišťovaly vzduch. Jenže technika se posunula. Moderní vozy jsou tiché, úsporné a v mnoha případech se motor vypíná automaticky, jakmile auto zastaví. Přesto se uplatňuje stejný paragraf, jako když po českých silnicích jezdily staré diesely.

Z toho pak vznikají paradoxní situace. Řidič, který krátce čeká v zaparkovaném autě, může dostat pokutu, zatímco hlučný pracovní stroj o pár metrů dál pokračuje v činnosti bez omezení.

Ochrana prostředí nebo zbytečné opatření

Tento zákon vznikl s cílem omezit nadměrný hluk a výfukové emise, které zhoršují kvalitu ovzduší. Myšlenka samotná je srozumitelná a směřuje k ochraně prostředí, ve kterém lidé žijí. V praxi se ale ukazuje, že dopad tohoto pravidla je často jen malý. Krátké čekání s nastartovaným motorem mívá na okolí minimální vliv, přesto může být vyhodnoceno jako přestupek. Předpis se dotýká i zcela běžných situací, které k dopravě přirozeně patří a právě proto kolem něj panuje tolik nejasností.

Předpis, který budí rozpaky

Zákaz zbytečného ponechání motoru v chodu vznikl s dobrým úmyslem. Měl chránit prostředí a přimět řidiče k ohleduplnosti. Dnes se však často stává příkladem předpisu, který v praxi působí nejasně a nerespektuje technický pokrok ani běžné návyky řidičů.

Pokuta až 2 500 korun za pár minut s běžícím motorem proto vyvolává spíše rozpaky než pochopení. Z původně smysluplného ustanovení se stal doklad toho, jak těžké je sladit legislativní snahu o ochranu životního prostředí s reálným fungováním každodenní dopravy a skutečnými potřebami řidičů, kteří se často jen snaží dodržet zdravý rozum.

Zdroje: Aktuálně.cz, Kurzy.cz, iDnes