Chcete ušetřit za benzín? Tohle je ideální rychlost na dálnici, při které auto „nežere“
Ceny paliv rostou a s nimi i otázka, kde se dá ještě něco ušetřit. Možná čekáte zázračné aditivum nebo speciální „eco“ režim. Jenže největší vliv má nakonec úplně obyčejná věc – rychlost na dálnici.
Rozdíl mezi jízdou 100 a 140 km/h totiž neznamená jen pár minut času. V peněžence to může být klidně několik desítek korun na každých sto kilometrech. A při delších trasách už je to znát.
Na dálnici hraje prim odpor vzduchu. Ten roste s druhou mocninou rychlosti – jinými slovy, čím víc šlápnete na plyn, tím víc musí motor zabrat. Ve městě spotřebu ovlivňuje hlavně brzdění a rozjezdy, tady rozhoduje fyzika. A ta je neúprosná.
Podle dlouhodobých dat amerického ministerstva energetiky začíná u většiny běžných aut spotřeba citelně růst už nad hranicí zhruba 80 km/h. Podobná čísla uvádí i evropské instituce. V praxi to znamená jediné – vyšší rychlost rovná se vyšší účet za palivo.
Ideální rychlost podle testů a měření
Když se podíváme na konkrétní čísla, testy se nejčastěji potkávají v rozmezí 90 až 110 km/h. Právě tady se většina benzinových i naftových aut pohybuje v režimu, kdy motor netrpí zbytečnými otáčkami a zároveň už jedete svižně.
Motor běží na vyšší převod, otáčky nejsou přehnané a odpor vzduchu ještě nestoupá dramaticky. Je to takový kompromis mezi časem a náklady – ne úplně pomalu, ale ani zbytečně rychle.
Německý autoklub ADAC například uvádí, že při zvýšení rychlosti ze 130 na 160 km/h může spotřeba vyskočit o 20 až 30 %. Záleží na autě, samozřejmě. U kombi se spotřebou kolem 6,5 litru to klidně znamená skoro o dva litry víc na sto kilometrů, což už poznáte.

Proč auto při vyšší rychlosti „žere“ víc
Hlavní roli hraje aerodynamický odpor. Auto se musí doslova „prořezávat“ vzduchem a s rostoucí rychlostí je to čím dál náročnější. Motor proto dodává víc energie, spálí víc paliva a nádrž mizí před očima.
Žádná moderní technologie tohle úplně neobejde. Můžete mít úsporný motor i dobrý koeficient odporu, ale fyzikální zákony zůstávají.
Důležité jsou také otáčky. Při stovce většina aut na nejvyšší převod točí zhruba 2000 až 2500 ot./min., někdy i méně. To je pásmo, kde spalovací motor pracuje poměrně efektivně. Jakmile se ale dostanete na 140 km/h, otáčky stoupnou a spotřeba s nimi – někdy víc, než by člověk čekal.
Hodně udělá i samotný typ vozu. SUV má větší čelní plochu než nízký hatchback, takže do vzduchu „tlačí“ větší kus karoserie. Rozdíl přes litr na sto kilometrů při dálniční rychlosti není nic vyjímečného.
Kolik můžete reálně ušetřit
Představte si trasu dlouhou 300 kilometrů. Při 130 km/h tam budete zhruba o půl hodiny dřív než při stovce. Jenže pokud auto při 130 km/h bere 7,5 litru a při 100 km/h jen 6 litrů, rozdíl dělá asi 4,5 litru paliva.
Při ceně 40 korun za litr je to 180 korun za jedinou cestu. A to už není drobnost. Když podobnou trasu absolvujete častěji, během roku se nasčítají tisíce – ani nevíte jak.

Navíc je tu i menší opotřebení pneumatik a brzd. A pro někoho možná důležitější věc – méně stresu za volantem. Neustálé předjíždění a hlídání levého pruhu umí být docela únavné.
Jak jet úsporně a přitom nezdržovat
Na české dálnici se jako rozumné tempo ukazuje něco kolem 100 až 110 km/h. Není to brzda provozu, ale zároveň držíte spotřebu na uzdě. Důležité je jet plynule, zbytečně neakcelerovat a nebrzdit.
Pomůže tempomat – drží stabilní rychlost a eliminuje výkyvy, které spotřebu zbytečně zvyšují. Není to samospásné, ale funguje to.
Zkontrolujte i tlak v pneumatikách. Podhuštěné pneu mají vyšší valivý odpor a auto pak potřebuje víc energie k pohybu. Podle Evropské komise může špatný tlak zvýšit spotřebu o několik procent, což je zbytečné.
Takže pokud nechcete, aby vaše auto na dálnici doslova „žralo“, zkuste ubrat plyn. Někdy stačí o dvacet kilometrů v hodině méně a rozdíl na účtence vás možná překvapí víc, než čekáte.
Zdroje: energy.gov, adac.de, eea.europa.eu, ec.europa.eu

Sledovat v Google Zprávách